Plánované akce

Tříkrálový výlet 2019

Kdy5. ledna 2019
KdeBrno, hl. n.
ÚčastKeya Woohiki Pa, Ogle czaksi
S sebou : peníze na oběd U Hraběnky, na kofolu v Újezdě a na vlak, dohromady cca 500 Kč. Dále je vhodné vzít si dobrou obuv, možná bude i hluboký sníh, náhradní ponožky, rukavice, šálu, čepici, teplé pití do termosky, svačinku na cestu (dopolední i odpolední), pláštěnku podle aktuálního počasí (v mrazu je skoro k ničemu), ...


Akce odváté časem

Stavěčka 2018

Kdy28. června 2018
KdeStodola
ÚčastKeya Woohiki Pa, Mato Tanka, Hoton Kȟaŋǧí
S sebou : Pracovní oblečení do stodoly, rukavice ( budete jako prasata), pití Sraz 13:30 - loni se osvědčilo, že když přijel traktor, měli jsme všechno venku.

Tříkrálový výlet 2018

Kdy6. ledna 2018
KdeBrno, Hlavní nádraží
ÚčastStarý zvěd, Suchá vrba, Šíp, Aimy a Andy, Čaksi Ob Išta Wyiakpa, Keya Woohiki Pa, Mato Tanka
S sebou :

Počasí: teplo, mlha, bláto Cestovní rychlost: zvýšená, pohodová Zjištění: Čokan je zdemolováno divokými prasaty - bude třeba udělat brigádu!

Předvánoční setkání 2017

Kdy1. prosince 2017
Kdefara Nížkovice
Účast Kopí, Kuba, Řekuš +Minul+Studánka - od soboty, Vlk & CO., Modrá vážka, Edita, Aphápi (sobota), Keya Woohiki Pa, Mato Tanka, Ogle czaksi, Ondřej Málek, Šipipi, Hříva Mustanga, Hoton Kȟaŋǧí
S sebou : S sebou : Vybavení - papuče, spacák, karimatku, hudební nástroj, nějakou hru a protože má být přes den kolem nuly, v noci mrznout, tak pořádné boty do bláta a sněhu, a odpovídající oblečení na ven, páč se tradičně počítá s obědem venku ( na farmě), svítilnu, svíčku Finance - na ten oběd a cestu, + 100Kč na ubytko Cesta - jak kdo může - automobilem, autobusem, pěšky ( to ale musíte vyjít brzy ráno z Brna a zameškáte školu!) Strava - buchta, ovoce, zelenina, brambory na pečení v troubě, čaj, cukr, citron, kafe, kabanos ... a dál nevím ( kdo má nápad, nechť sem doplní) P.S.: máte-li nápad na nějaký "sqělý" program, např. výrobky, tak SEM s ním

Excelentní počasí!

Tříkrálový výlet 2017

Kdy7. ledna 2017
KdeBrno hl. n.
ÚčastAimy a Andy, Anička, Dita, Čaksi Ob Išta Wyiakpa, Keya Woohiki Pa, Mato Tanka, Ogle czaksi, Wakpa ablakela
S sebou : peníze na oběd U Hraběnky, na kofolu v Újezdě a na vlak, dohromady cca 300 Kč. Dále je vhodné vzít si dobrou obuv, možná bude i hluboký sníh, náhradní ponožky, rukavice, šálu, čepici, teplé pití do termosky, svačinku na cestu (dopolední i odpolední), pláštěnku podle aktuálního počasí (v mrazu je skoro k ničemu), ...

Předvánoční setkání

Kdy9. prosince 2016
Kdefara Nížkovice
ÚčastAnička, Kuba, Kopí, Aphápi (aspoň na sobotu), Aimy a Andy, Bílý Hrom, Malý Rys, 10 veverek, Čaksi Ob Išta Wyiakpa, Keya Woohiki Pa, Mato Tanka, Ogle czaksi, Četanwin, Šipipi
S sebou : Vybavení - papuče, spacák, karimatku, hudební nástroj, nějakou hru a protože má být vlhko, tak boty do bláta a něco na sebe do mokra, páč se počítá s obědem venku, svítilnu, svíčku Strava - buchta, ovoce, zelenina, brambory na pečení v troubě, čaj, cukr, citron, kafe, kabanos ... a dál nevím

Předvánoční pohoda ... jídlo, pití ... zima, bláto ...

Tříkrálový výlet 2016

Kdy9. ledna 2016
KdeBrno hl. n.
ÚčastAnička, psice Aimy, psice Dita, Čaksi Ob Išta Wyiakpa, Keya Woohiki Pa, Mato Tanka, Mila Ohanke, Onspe Ohanke, Čan Wakpa Lan Ta, červeno zelený šíp, Starý Zvěd
S sebou : peníze na oběd U Hraběnky, na kofolu v Újezdě a na vlak, dohromady cca 300 Kč. Dále je vhodné vzít si dobrou obuv, možná bude i hluboký sníh, náhradní ponožky, rukavice, šálu, čepici, teplé pití do termosky, svačinku na cestu (dopolední i odpolední), pláštěnku podle aktuálního počasí (v mrazu je skoro k ničemu), ...

Ráno jsme se všichni doklouzali na vlak, který nás dovezl do Blanska. Proklouzali jsme se Blanskem po modré turistické značce. U koupaliště Palava jsme se dostali do lesa, kde již byl na cestě sníh a ne ledovka. Pokračovali jsem dále po modré, prošli obcí Obůrka a došli na první delší zastávku u rozhledny Podvrší, kde jsme se občerstvili tousty a svařákem. Po modré jsme došli do Veselice, pak jsme stále pokračovali známou cestou až do Petrovic na oběd k Hraběnce. Dobře jsme popili a pojedli, nechyběla tradiční česnečka. Po obědě jsme pokračovali po zelené přes Žďár do Kuniček. V Kuničkách jsme zvonili a klepali na Řekušku, ale Řekušku jsme nezastihli. Tak jsme pokračovali kolem Wasapelova hrobu do Čokan. Udělali si krátkou občerstvovací zastávku v přístřešku U Sluníčka. Na tábořišti jsme zkontrolovali stav, zjistili jsme, že se divočáci činili. Skoro půlka louky důkladně přerytá. Na studni nám chybí zámek. Pec stojí, kadibudky stojí, krb je z části pobořen. Při odchodu z Čokan jsme potkali pana Odehnala, pohovořili jsme spolu o loňském a letošním táboření, o tom jak mu roste nový les, rozloučili se a vyrazili na vlak do Doubravice. Ve vlaku jsme dopili a do jedli zbytky. Čaksí s Aničkou a Ditou vystoupili v Židenicích a my ostatní jsme vystoupili na hlavním nádraží, kde jsme se rozloučili s Vrbkou a Šípem. Cestou jsme navštívili Mílovu Peťu a Matěje. Mílu jsme nechali doma a my mimo Brněnští jsme se rozjeli do svých domovů. Počasí zatažené a mrazivé, kolem nuly, cesty s ledovkou a se sněhem. Oběd u hraběnky výborný. Mrzelo mě, že jsme nezastihli Řekušku. Nevím, kdo tomu pomohl, že jsme pana Odehnala potkali v Čokan, ale děkuji. Zapsal Keya

Předvánoční setkání

Kdy12. prosince 2015
Kde na faře v Nížkovicích
Účastpsice Aimy, Kopí, Kuba, Úder na sobotu, Čan Wakpa Lan Ta, Wahinkpe Luta Watato, Anička, Čaksi Ob Išta Wyiakpa, Keya Woohiki Pa, Mato Tanka, Onspe Ohanke, Ohnivá Tětiva
S sebou : fara v Nížkovicích Spacák, papuče Buchty, čaj, cukr, kafe, ovoce, zeleninu, pochutiny, stolní hry, dobrou náladu

Bylo to krátké, ale intenzivní! - Úder Musím přiznat, že jsem tam jel se zvláštními pocity. Poté, co jsem dostal tolik "omluvenek" a ještě více " ničeho", jsem si říkal, jestli to stojí za to. Ale stálo, a kdo tam nebyl ani neví jak moc! Jen takový výběr - výlet se zastávkou v kouzelné hospůdce, večerní stolní hry, písničky s Vlkovou kytarou do 2:00, oheň v krbu a hlavně přátelé kolem! Pilamaya - Mato

Návštěva Čokan

Kdy13. června 2015
KdeČokan Tate Yumni
Účastpsice Aimy, Keya Woohiki Pa, Mato Tanka, Ohnivá Tětiva, Starý Zvěd
S sebou : Budeme čistit studnu, rovnat louku, ...

Sjeli jsme se v Čokan v pátek večer. V sobotu jsme vyčistili studnu, posekali trávu, byli na koupališti a v hospodě. Večer si dali špekáčky a pivo a přišla bouřka. V neděli jsme vyvrtali díru na kůl jídelny, trochu porovnali louku. Uklidili jsme a rozjeli jsme se do našich zimních domovů. Ve zkratce zapsal Keya

Tříkrálový výlet 2015

Kdy10. ledna 2015
KdeBrno hl. n.
ÚčastAnka, Vrba, Šíp, Úder, psice Aimy, Čaksi Ob Išta Wyiakpa, Keya Woohiki Pa, Mato Tanka, Ogle czaksi, Onspe Ohanke, Ohnivá Tětiva, Starý Zvěd
S sebou : peníze na oběd U Hraběnky, na kofolu v Újezdě a na vlak, dohromady cca 300 Kč. Dále je vhodné vzít si dobrou obuv, možná bude i hluboký sníh, náhradní ponožky, rukavice, šálu, čepici, teplé pití do termosky, svačinku na cestu (dopolední i odpolední), pláštěnku podle aktuálního počasí (v mrazu je skoro k ničemu), ...

Probudili jsme se do deštivého ráno. Předpověď hlásila rekordní teploty až 17°C a po 10. hodině ústup srážek. Trasa vedla známou cestou až na několik zkratek. Nejvýznamnější zkratkou bylo střihnutí trasy kolem Veselic. U hraběnky jsme se vydatně občerstvili a vydali se dál do Čokan. Cestou jsme pozdravili Habr, na tábořišti jsme našli vše tak, jak jsme to v létě opustili. Kdo ví, jestli to vydrží do léta? Do Doubravic jsme šli lesem. Počasí: mrholení, oblačno, polojasno, hlavně bylo hodně teplo Zapsal: Keya

Podzimní Domanín 2014

Kdy14. listopadu 2014
KdeDomanín
ÚčastŘekuš, Studánka, Ondra, Kuba, Anka + Vlk, Ještěrka, Eliot, Joachim, Kuba 2, Úder, Jakub, psice Aimy, Vážka, Vrba, Wahinpe, Puma, Ógle, Sýkorka, Míla, Tatanka Čikala, Chřestidlo, Mnoho Ježků, Keya Woohiki Pa, Mato Tanka
S sebou : dobrou náladu, ...S sebou : vybavení - batoh, spacák, karimatku, pevné boty, přezůvky, baterku, oblečení, pláštěnku, potraviny – svačinu na páteční večeři, citron, 1/2 chleba, papriku, okurek, mrkev, 5 brambor , buchty do společného fondu (kdo co uzná za vhodné) ( Komu by to připadalo stejné jako loni, tak se mýlí! Je tam jedna změna. Info pro ty co pojedou veřejnou dopravou! V 16:00 jede autobus, dojede cca 2km od chalupy. V 15:52 jede vlak, 2x se přestupuje a dojede cca 3,5 km od chalupy. Je třeba se nahlásit a domluvit!

Prodloužený víkend na chatě v Domaníně jsme zahájili v pátek večer, kdy jsme se pomalu všichni sjížděli z našich domovů. Ikče wičašapi čikalan se večer dívali na Šneka Turbo. Někteří jsme se snažili pochopit deskové hry Hra o trůny a Budovatelé pilířů. Večer jsme se bavili až do rána :) V sobotu jsem se domluvili co budeme jíst a co je potřeba koupit. Posnídali jsme buchty a čaj. Po polední polévce jsme se vypravili na výlet k blízkému rybníku. Po návratu byly špagety. Hráli jsme společenské hry a hru odhalování obrázků. V neděli někteří vyráběli rozetky, jiní pekli perníčky. Po obědě, vývarová polévka a rýže s nudličkami, jsme šli na kratičký výlet po obci. Večer jsme pokračovali ve hře odhalování obrázků. Po večeři bylo promítání Příšerky s. r. o. a pak Strážce snů. V ponděli jsme jen snídali, pak se balili a uklízeli chalupu. Kolem poledne jsme se rozjeli do svých domovů. Počasí bylo nevlídné v sobotu silný vítr, slabé mrholení, v neděli silné mrholení až déšť, v pondělí mrholení. Zapsal Keya

Tříkrálový výlet 2014

Kdy11. ledna 2014
KdeBrno hl. n.
ÚčastKeya, Tětiva, Zvěd, Mato, Anka+Vlk, Mila+Peťa, Vrbka, Šíp, Tomahawk, Ógle
S sebou : peníze na oběd U Hraběnky, na kofolu v Újezdě a na vlak, dohromady cca 300 Kč. Dále je vhodné vzít si dobrou obuv, možná bude i hluboký sníh, náhradní ponožky, rukavice, šálu, čepici, teplé pití do termosky, svačinku na cestu (dopolední i odpolední), pláštěnku podle aktuálního počasí (v mrazu je skoro k ničemu), ...

Zapsal Keya. Výprava proběhla stejně jako vždy. Sešli jsme se na hlavním nádraží v Brně. Vlakem jsme dorazili do Blanska, pak už jsme šli po svých známou trasu do Čokan, přes restauraci U Hraběnky, kde jsme si dali výborný oběd. V čokan jsme si prohlédli to neštěstí, co vytvožil majitel lesa, kde nám stavala kuchyň, jídelna a další potřebné a důležité stavby. Kolem hospody v Újezdě jsme jen prošli a náš pochod skončil v Doubravicích. Cestou do Brna jsme spořádali zbytky, chliku si i někteří zdřímli. V Brně jsme se rozloučili a slíbili si, že se zase určitě brzy sejdeme. Počasí se vydařilo.

Podzimni Domanín 2013

Kdy29. listopadu 2013
KdeBrno 15:30 a Domanín večer
ÚčastMato, Ondra, Kuba, JEŽEK, Zvěd, Keya, Tětiva, Vrba, Wahinpe, Úder, Mokasín, Vlk + Anička, Bizon, Maličká
S sebou : dobrou náladu, ...S sebou : vybavení - batoh, spacák, karimatku, pevné boty, přezůvky, baterku, oblečení, pláštěnku, potraviny – svačinu na páteční večeři, citron, 1/3 chleba, papriku, okurek, mrkev, 5 brambor,buchty do společného fondu (kdo co uzná za vhodné) Info pro ty co pojedou veřejnou dopravou! V 16:00 jede autobus, dojede cca 2km od chalupy. V 15:52 jede vlak, 2x se přestupuje a dojede cca 3,5 km od chalupy. Je třeba se nahlásit a domluvit!

Zapsal Keya V pátek jsme se postupně sjeli na chalupu v Domaníně. V sobotu jsme měli domluvenou návštěvu v Bystřickém muzeu veteránů. Taky jsme navštívili hasičskou zbrojnici a prohlédli si jejich techniku. V neděli jsme se postupně rozjeli do všech koutů naší země. Bylo hezky, snih, zima, sluníčko.

vinobraní u Zvěda

Kdy4. října 2013
KdeZnojmo?
ÚčastStarý Zvěd, Keya Woohiki Pa, Ohnivá tětiva, Mato Tanka
S sebou : spacák, karimatku, stan, jídlo, ...

Keya přijel v pátek v 16:00 do Znojma, kde vyložil Tětivu na nádraží, jeli do Brna. Pam mne (Zvěda) vyzvedl v práci. Chvíli se mnou a spolupracovníky poseděl ve skladě a jeli jsme k nám domů. Doma jsme se navečeřeli a dívali na film "Marečku podejte mi pero". Pak jsem usnul. Ráno jsme vstali, posnídali a šli jsme sbírat hrozny. To trvalo celé dopoledne. Po obědě jsme vše uklidili a čekali na příjezd Tětivy.

Víkend Domanin 2013

Kdy12. dubna 2013
Kdena zvonařce
ÚčastKeya, Tětiva, Mato, Uřvanej Ondra, Zjizvenej Kuba, Zvěd - sám, Úder, Chřestidlo, Řekuška, Studánka, Jakub, Vrba a Šíp, Ježek, Usměvavá, Sýkorka
S sebou : dobrou náladu, ...S sebou : vybavení - batoh, spacák, karimatku, pevné boty, přezůvky, baterku, oblečení, pláštěnku, potraviny – svačinu na páteční večeři, 10 pytlíků čaje, citron, 1/3 chleba, papriku, okurek, mrkev, 5 brambor, špekáček nebo něco na opečení na ohni, buchty do společného fondu (kdo co uzná za vhodné)

Info pro ty co pojedou veřejnou dopravou! V 16:00 jede autobus, dojede cca 2km od chalupy. V 15:52 jede vlak, 2x se přestupuje a dojede cca 3,5 km od chalupy. Je třeba se nahlásit a domluvit!

Tříkrálový výlet 2013

Kdy5. ledna 2013
KdeBrno hl. n.
ÚčastKeya, Tětiva, Vlk + Anka, Mato, Zvěd, Vrbka, Šíp
S sebou : peníze na oběd U Hraběnky, na kofolu v Újezdě a na vlak, dohromady cca 300 Kč. Dále je vhodné vzít si dobrou obuv, možná bude i hluboký sníh, náhradní ponožky, rukavice, šálu, čepici, teplé pití do termosky, svačinku na cestu (dopolední i odpolední), pláštěnku podle aktuálního počasí (v mrazu je skoro k ničemu), ...

Bude???

Víkend v Ostrově u Macochy

Kdy23. listopadu 2012
KdeBrno - Hl. nádraží
ÚčastKeya, Mato, Zvěd, Tětiva, Vrba, Šíp, Úder, Ogle, Ondra, Kuba, Terezka, Bizon, Usměvavá, Chřestidlo, Sýkorka
S sebou : S sebou : vybavení - batoh, spacák, karimatku, pevné boty, přezůvky, baterku, oblečení na pobyt v lese na konci listopadu, pláštěnku potraviny – svačinu na páteční večeři, 4 pytlíky čaje, citron, 1/4 chleba, 2x papriku, 1x malý okurek, 1x mrkev, 5 brambor, 2x špekáček nebo něco na opečení na ohni, buchtu na nedělní snídaní, svačinu na sobotní výlet. finance – cca 300Kč

Kosení, hrabání a úprava louky, čištění studny, ...

Kdy22. června 2012
KdeČokan Tate Yumni
ÚčastÚder, Keya, Stanka, Mila, Peťa, Zvěd, Mato, Ondra, Kuba, Vrbka, Červenozelený Šíp
S sebou : Pojedeme na celý víkend nebo jen na sobotu?(Zvěd - jen sobota, max. neděle do 10 hod.) Stihneme všechno udělat? (stihneme) Jsem proto, abychom se zdrželi do neděle. Třeba bychom mohli opět postavit týpí, pokud ho někdo doveze. (týpí neberem). Keya a Peťa berou naložené maso. Zvěd bere jedny nebo dvoje hrábě, motyku, křoviňák. Keya bere sekeru, pilu, vojenskou lopatku, dalekohled, PMR radio stanice, úvazek, snad stan(3-4), lano.

V Čokan na nás čekalo překvapení v podobě vykáceného lesa, padlo i mnoho našich stromů, nejsou borovice a smrky u kuchyně a jídelny. Uklidili jsme nepořádek po těžbě, pokosili potřebnou plochu pro přístup ke studni a na horní týpí. Vyčistili jsme studnu.

Okolím Brna

Kdy4. března 2012
KdeBrno hl. n.
ÚčastKeya
S sebou : svačínku na celý den

Akce zrušena. Já byl nemocný a nikdo jiný jít sám nechtěl.

Tříkrálový výlet 2012

Kdy7. ledna 2012
KdeBrno
ÚčastKeya, Starý Zvěd, Mato, Vlk a Anička, Vrba, Šíp, Řekuška, Studánka, Stanka, Běží.
S sebou : peníze na oběd U Hraběnky, na kofolu v Újezdě a na vlak, dohromady cca 300 Kč. Dále je vhodné vzít si dobrou obuv, možná bude i hluboký sníh, náhradní ponožky, rukavice, šálu, čepici, teplé pití do termosky, svačinku na cestu (dopolední i odpolední), pláštěnku podle aktuálního počasí (v mrazu je skoro k ničemu), ...

od Běží: Tříkrálový výlet se letos konal v sobotu 7. 1. 2012. Pro mě (Běží) začal v 8:06 na nádraží v Židenicích, kde jsem přistoupila do vlaku za ostatními účastníky výletu. Z nástupiště jsem viděla, jak na mě z vlaku mává Mato a po nastoupení do vlaku jsem uviděla i další: Keya, Zvěd, Stanka, Vlk a Anička a pes Hafin. Vystupovali jsme v Blansku, i když cestou padl nápad jít už z Adamova, ale zvítězila tradice, tedy Blansko. Odtud jsme šli pořád do kopce, až k rozhledně Podvrší. Od rozhledny jsme pokračovali cestou necestou, kopcem údolím, lesem polem, do Petrovic - na oběd u Hraběnky. Tam na nás čekali Vrba, Šíp, Řekuška a Studánka. Naobědvali jsem se a snažili se vyrazit na další cestu dle „časového plánu“, který Zvěd neustále připomínal Vrbě, a která říkala že se sem nepřišla stresovat časovým plánem. Po obědě jsme pokračovali do Údolí Hromů, a to cestou kolem Habru, který vypadá takto v zimě, ve sněhu, bez listí úplně jinak než jak ho známe v létě. V Čokan Šíp se Studánkou postavili obřího sněhuláka, vyfotili jsme se u (a v) initi, a šli dál - na vlak do Doubravic. Cestou na nádraží začalo lehce pršet a setmělo se, na vlak jsme dorazili včas, a zase směr Brno…


od Řekušky: Je sobota,7.1.2012,11:40 a já Řekuška,Vrbka,Studánka,Šíp a jeho ochotný taťka Petr, který nás vezl autem, jsme dorazili na místo srazu – do Petrovic,pensionu U Hraběnky.Když jsme zjistili, že druhá – větší část výpravy ještě nedorazila, měli jsme velkou radost – toho dne poslední.Po chvíli už je vidíme.Huráá.První jde Mato a Keya.Za nimi v různých skupinkách, ale velmi svižně Čaksi s Aničkou a jejich pejskem,Stanka,Běží a Zvěd.Měli za sebou 8 km chůze do kopce ( z mého pohledu spíše trochu pomalejšího běhu ), ale všichni byli svěží a čilí.Po krátkém přivítání nám s Vrbkou sklaplo.Dozvěděly jsme se, že se musí plnit plán a tudíž vyhlídky krásného pohodového výletu byly ty tam.Všichni jsme se nacpali povinnou česnečkou, která byla však vynikající,naházeli do sebe druhé, zjistili, že plán už je o půl hodiny prošvihnutý a vyrazili.Krajina byla opravdu krásně zasněžená, ale pokud jí proběhnete, nestihnete se ani moc pokochat.Ve 14:50 jsme už volali vítězné Tonik a Kola Čokan tate yimni.Šíp se Studánkou postavili asi 2 m vysokého sněhuláka a asi po 20 min. přemlouvání se s ním i vyfotili.Ostatní si dali sušené bizoní maso a čokoládku pro doplnění energie.Tu já však po Zvědově netaktní poznámce taktně odmítla.Pomalu se vydáváme na zpáteční cestu.U hospůdky v Újezdě, kam někteří jedinci chtěli zavítat a pozdravit se s místními jsme zjistili, že je 16:15 a tudíž nám vlak jede za hodinu. Nikdo nikam nešel.Opět nastala rychlá chůze směrem do Doubravic. Za 50 minut už je nádraží v dohledu a všichni jsme zvolnili.Proběhla malá svačinka a už se jelo do Brna.Tam jsme se , ač neradi, rozloučili a domluvili na daším setkání při jarně-zimním táboření v Čokan.Nám s Vrbkou bylo naznačeno, že tipi je jen pro 6 a tudíž se tam už nevlezeme, ale my se přesto nenechaly odradit. No, uvidíme, kdo nakonec vyměkne. Výprava velmi,velmi wašte!


od Keyi: Tříkrálový výlet Budíček byl v 5:50. Ke snídani jsem měl černý čaj a chléb s domácí marmeládou. Odjezd z Horních Dunajovic byl v 6:25, řidič Zvěd, spolujezdec Keya. V Příměticích jsme vyzvedli Mata v 6:45. Příjezd na parkoviště Vaňkovka cca v 7:35, první závora nás odmítla pustit dovnitř, ozval se ženský hlas, který nás požádal, abychom si přejeli ke druhé závoře. Příchod do vestibulu hlavního nádraží cca 7:45. Setkali jsme se Stankou. Čekáme na Vlka. Čas 7:49 Mato je netrpělivý, volá Vlkovi, ten to nezvedá, á, támhle je a není sám, jde s ním ještě Anička a slepý pes Bufin. Mato koupil lístek. Jdeme na nástupiště a nasedáme do vlaku. Čas 8:03 vlak se rozjíždí, hurá. Přijíždíme do Židenic, Mato mává na Běží. Běží nás vidí a přidává se k nám. Blíží se Blansko, vlak začíná brzdit, budeme vystupovat. Vystoupili jsme a vydali jsme se na cestu přes město po modré turistické značce až k rybníku Palava, kde jsme obdivovali dětské hřiště. Pokračovali jsme dále po značce podél potoku Palava. po nějaké chvíli jsme mohli pozorovat sem tam zbytek sněhu, jak jsme se dostávali výš a výš sněhu přibývalo a i vodní hladiny na rybnících a kalužích byly zamrzlé. Hurá, konečně jsem se tuto zimu setkal se sněhem. Z křižovatky mezi obcemi Češkovice a Těchov se nám naskytl krásný výhled na okolí a jasně vyditelnou čáru, kde začínala sněhová pokrývka. Pokračovali jsme po značce až k mapě v obci Obůrka, kde jsme si udělali kratší přestávku s občerstvením. A jelikož jsme byli příliš rychlí, začali jsme vymýšlet, jak to udělat, abychom ke Hraběnce nepřišli příliš brzy. Bylo mnoho návrhů, ale ani jeden jsem ještě nevybrali a řekli jsme si, že se rozhodněme u rozhledny. Cestou k rozhledně jsme potkali několik lidí a jednoho psa, který za sebou táhl pneumatiku. Nemohli jsme mu přijít na rasu a vznikla diskuse, zda-li šlo o pitbulteriéra nebo bulteriéra. Vlk říkal pitbul a Zvěd zase jen bul, jenže nikdo to přesně nevěděl. Vstup na rozhlednu byl zamčený a nikdo letos přes branku nepřelezl, a tak proběhlo hromadné focení pod rozhlednou. Směr naší další cesty jsme si určili azimutem, ale nikdo neměj buzolu ani kompas, a tak jsme vyrazili podle odhadu rovnou přes ten nejhustčí les směrem ke Hraběnce. Cestu nám znepšíjemňovali ostružiny a tak jsme se je snažili obcházet hadovitým způsobem, chvilku doprava a pak zase chvilku doleva, a pokud tam byla cesta, tak tím líp, šli jsme po ní. Po chvilce jsme nazazili na oplocený vojenský objekt, nejprve jsme ho chtěli vzít napříč, ale nakonec jsme ho obešli. Konečně jsme narazili na hledanou turistickou značku a dostali se ven z lesa. Přednámi se rozprostíralo zasněžené pole, nad kterým se byl vidět bývalý větrný mlýn. Vyrazili jsme po cestě s měrem k němu, ale po několika metrech jsme se rozhodli si to zkrátit přes pole rovnou ke kostelu, který jsme dobře viděli, a to díky jeho vysoké věži. Když jsme se k němu přiblížili, začali jsme hledat cestu kudy ho obejít, naštěstí tam byl rozestavěný dům hned vedle a hodný dělník nás pustil třes staveniště na hlavní cestu. Restaurace u Hraběnky nějakých 175 metrů před námi, tak hurá k ní, cestou ještě focení na hromadě sněhu. Před Hraběnkou volá Vrba, že teprve vyráží, ale na parkovišti je jejich auto, to je podezřelé. Jdeme do restaurace a oni už jsou uvnitř, Vrba, Šíp, Řekuška, Studánka a Petr a už spojují stoly dohromady. Najedli jsme se a popili. Chvilku po 13. hodině odcházíme a vydáváme se všichni dohromady, kromě Petra který odjíždí Yetym, dále po zelené turistické značce směrem Údolí Hromů. Projdeme Petrovice a Žďár a kolem rybníku vcházíme do lesa. Debatujeme a povídáme si občas dirigujeme ty vpředu kudy mají jít dál, procházíme kolem Kuniček, potkáváme dřevorubecký stroj, dva koně a dva psy, míjíme Wasapwlův hrob a pro většinu známou cestou se blížíme k Čokan. Cestou jsme nezapomněli navštívit i posvátný habr. Zkontrolovali jsme tábořiště, většina vrb roste, poklop na studně by chtěl opravit, latrýny jsou celé. Studánka a Šíp mezitím uváleli tři koule na sněhuláka, ale pak už neměli dostatek sil je dát na sebe. Moc se nám dotoho nechtělo, nevěřili jsme, že je zvedneme, ale Mato to nevzdal a vymyslel, jak tu prostřední dostat na na tu spodní a tu horní už jsme uzvedli. Dětska rychle zajistili koule proti spadnutí, ale už už byl čas se vydat dál. Cesta do Újezdu byla zavátá sněhem, ale méně než loni a předloni. U hájenky jsme chvilku hledali kešku pro Běží, ale byla zima a těšili jsme se do hospody, tak jsme Běží nechali se Studánkou a Šípem hledat samu. Po chvilce vidíme osobu blížící se k nám, je to Studánka a má taktický dotaz, zda-li umí její mamka zašivat bundy. U hospody už čekali Vlk, Zvěd, Anička a Bufin, zkontrolovali jsme čas, vlak jede za 75 minut, akorát čas vyrazit. Počkali jsme na Běží a Šípa a vydali se do Doubravice. Cestou skopce po silnici, po chvilce zmizel z okolí sních a začalo poprchávat a taky se setmělo. K nádraží nás doprovodil studený deštík. Ti co mohli si dali pivo na nádraží a ještě si vzali jedno na cestu. Vlak nás naložil a pokračoval s námi do Brna. V Židenicích vystoupila Běží, na hlavním nádraží jsme se rozloučili s Vlkem, Aničkou a Bufinem a po chvilce i se Stankou a pokračovali pěšky do Vaňkovky, kde jsme Vrbě předali táborové papíry, které je třeba odevzdat a rozloučili jsme se i se Šípem, Řekuškou a Studánkou. Cestu zpět, jsem odřídil já. Mato se odpojil v Příměticích a já se Zvědem jsme se v pořádku vrátili do Horních Dunajovic, kde už jsme byli netrpělivě očekáváni. Počasí bylo krásné i sluníčko vysvitlo.

od Stanky: Sobota ráno 7:44 a ja po vyše pol roku zahliadnem známe tváre indiánov Mata, Zvěda a Keyi. Nesledovalo milé zvítanie a netrpezlivé čakanie na ďalších účastníkov. 7:49 Vyťahuje Mato mobil volá Vlkovi, kde je, veď zraz je 7:50. No Vlk sa neozýva. Len čo Mato  odtiahne telefón od ucha, v diaľke sa objaví Vlk, ale čo to nie je sám, spoločnosť mu robí Anička a hafin Bufin Mufin. Pak šup na vlak, smer Blansko. V Židenicích sme pribrali Běží, ktorú som taky nevidela od léta, tak som sa jej moc potešila. Ve vláčiku prebehla kontrola bot, kto ma ako vysoké, kto je ako vybavený na sneh, v ktorý som ja osobne moc neverila, že sa s ním v ten deň stretnem. Po výstupe v Blansku sa mohol náš výlet naplno začať, smer Petrovice. Stretnutiu so snehom som neverila tak prvú tretinu cesty do Petrovic, keďže nám namiesto zimy, bolo naopak akosi teplo. Zhadzovali sme jednu vrstvu za druhou. Vlk sa zaradoval, že túto časť cestu sú v popredí tí s polobotami, teda on , Běží a ja. No čím sme viac stúpali, začali sa objavovať prvé fliačky snehu, aj zimy pribúdalo a ja vrstvy oblečenia na nás. V obci Obůrka sme si dali krátku pauzu, ochutnali skvelý Matov čaj plný energie a Vlkov nápoj na zohriatie a pokračovali ďalej, smer Rozhledna Podvrší. Keďže rozhledna bola zatvorená, nechceli sme preskakovať bránička, urobili sme si u nej pár hromadných fotiek. Mali sme dosť času, tak sme vzišiel nápad, čo tak cesta lesom, cez stromky, kere, raz hore, raz dole, kus späť, kus po značke až kým sme uvideli Petrovice, tak cez zasnežené pole a stavenisko, okolo záhradky, kde sme si s Běží odtrhli červené vymrznuté jablka, ktoré boli síce na prvý kus ľadové, ale na druhý sladučké a šťavnaté. V Petrovicích  sa Běži a Keya potešili hromádke ušmudlaného snehu, nemohla som neodfotiť ich radosť.  A tam som si vtedy všimla nadpis Penzión u Hraběnky, tak šup na obed. Keď sme vošli dovnútra, zbadala som ďalšie známe tváre Vrbky, Šípa, Řekušky a jej Studánky.  Na obed sme si dali podle tradície česnečku, druhé každý podle svojho, úsmev nám vyčarila detská porcie  bramborových šišek s mákem pre Šípa. Už počas obeda Zvěd popoháňal Vrbku, vraj máme plán, treba ho dodržať...Keďže sa skupina ma prispôsobiť najslabšiemu článku, tak Vlk určil, že najslabší článok je Zvěd a v tom tempe sa od Hraběnky pokračovalo ďalejl cez Žďár do Údolí Hromu.  Cestou sa spomínalo na staré dobrodružstvo, kde se kto kúpal, kde se hľadal Bizón, kde sa plot nechcel kamarátiť s Matovým autom, navštívil se Habr, ktorý vyzeral bez listov ako tri menšie stojace natesno vädla sebe. Pak už len malý kúsok lesa nás delil od  Údolí Hromu...Bolo iné, aké som ho v lete opúšťala, celé pod snehom.  Studánka se Šípem se hneď pustili do stavby snehuliaka, snehové gule byli moc veliké, tak si decka museli privolať na  pomoc.  Ostatní si pochutnali na sušenom mäse z bizóna od Vrbky a čokoládok od Keyi.  Keďže sa nám čas krátil, zima prituhovala, vydali sme sa smer Újezd. U hájenky  sa zastavili Běží, Šíp a Studánka, hľadať kešku. My ostatní sme šli pomaly ďalej ke krčme. Tam sme sa navzájom počkali, dobehla Běží so Šípem a keškou, kľúčom, ktorý vymenila Běží za Hello Kitty. Tentokrát se posedenie v hospode, podle tradície, nekonalo, nebolo moc času. Rýchlym krokom sme sa vydali nekonečnou asfaltkou dole do Doubravic. Zotmelo sa. V diaľke sme zahliadli ohňostroj. Na nádraží sme si dali sváču, pifko a šup na vlak. Vo vlaku sme zjedli zbytky svačinek, ved to predsa neponesiem dom a taky  sa Šíp pochlubil svojou hokejovou kartičkou.  Ako cesta vlakom ubiehala, blížil se koniec  našeho výletu a začalo nás ubúdať, prvá bola Běží v Židenicích, pak trojka, Vlk, Anička a Bufim, v podchode , po krátkom vtipnom dohadovaní  ďalší akcie, som sa odpojila i ja.

Skalský rybník

Kdy25. listopadu 2011
KdeBrno hl. n.
ÚčastJežek, Starý Zvěd (Terezka), Keya, Mato ,Ondra, Vrba, Běží, Šíp, Tatanka s maličkou,Chřestidlo, Uder, 10 Veverek, Ještěrka, Báďa, Sára, Stopa, Sokol, Řekuš, Studánka, Rosa, Usměvavá, Sýkorka, Ogle
S sebou : S sebou : vybavení - batoh, spacák, karimatku, pevné boty, přezůvky, baterku, oblečení na pobyt v lese na konci listopadu, pláštěnku potraviny – svačinu na páteční večeři, 10 pytlíků čaje, citron, 1/3 chleba, papriku, okurek, mrkev, 5 brambor, špekáček nebo něco na opečení na ohni, buchty do společného fondu finance – cca 300Kč

Pátek večer po příjezdu nás čekalo uvítání od Ježka a jeho tatínka. A následně jsme se přivítali z Řekuškou, Kubíkem a Studánkou. Pak jsme se s Matem, Ondrem a Terezkou šli ubytovat. Když jsme se konečně ubytovali a naskládali všechny věci na svá místa, začali jezdit další účastníci naší víkendové akce. Úder, Rosa, Stopa, Sokol, Chřestidlo,Usměvavá, Sýkorka, Sára a Ještěrka přijeli vlakem a museli tudíš jít ještě pěkný kus pěšky až z Rovné. Při čekání na další jedince si někteří zkracovali chvíle koukáním na Bořka stavitele a Loveckou sezónu. Náhle nastalo několik problémů, první byl: kde je Ogle, proč nebere telefon a přijede vůbec? Vlak už dávnou jel a Ogle stále nevolá a je nedostupný. Pak ale najednou zvoní něčí mobil. Ogle volal, že už je u hotelu, tedy kousek od naší chaty. Během toho jsme měli několik telefonátů s Vrbou a řešili jestli vůbec dojede a v kolik a pak kudy se sem jede. V posledních fázích jejich cesty jsem musel Vrbu navigovat po telefonu. I tohle však zkončilo úspěchem. Vrba a Šíp dojeli. Začali se hrát různé hry a během nich jsme museli uspáti naše nejmenší ratolesti (23:30). Po úspěchu s uspáváním jsme koukali na dokument o Indiánech, při kterém jsem usnul. Takže, to je všechno z pátečního večera. Sobotu ráno mne probudilo hlasité mluvení Ještěrky, Sáry, Studánky, Ondry, Šípa a Kubíka. To mne až zas tak nevadilo ale očividně to vadilo Terezce, neboť se při tomto rachotu vzbudila. Proběhla ranní hygiena, snídaně a probuzení Ogleho. Krátká porada s Matem, Vrbou a Řekuškou o tom co mají koupit v obchodě, proběhla jako vždy. Mato řekl: „Vím, že máme vzít olej a petržel, zbytek ví Vrba.“ Následně po jejich odjezdu a nějaké chvíli mi volá Vrba co mají koupit. Zbytek osazenstva (Rosa, Sýkorka, Chřestidlo, Usměvavá, Úder, Bizon a Pavla) stále spí, je 10:04. Po příjezdu z obchodu, jsme si uvařili kávu a radili jsme se nad dalším pokračování dnešního dne. Poslali jsme Mata, Řekušku, Šípa, Ondru, Terezku, Sáru, Kubu, Ještěrku a Ogleho na krátkou procházku. Mezi tím jsme s Vrbou začali usilovně pracovat na obědě (polévka: vývar kuřecí,druhé: vepřové nudličky a rýže). Mezi obědem Ogle roznesl šifry na odpolední hru. Rozdělili jsme děti do tří skupin. 1.) skupina: Bizon, Šíp, Ježek, Pavla 2.) skupina: Studánka, Sára, Ješterka, Sokol 3.) skupina: Stopa, Rosa, Sýkorka Po asi hodinu a půl dlouhé hře, při které se děti proběhli a vyluštili osm šifer, vyhrála skupina číslo jedna. Po ukončení hry a nalezení hlavní ceny odjela Řekuška ze Studánkou a Kubou. Následně jsme zkoukli Matův film z tábora roku 2002 a útržky mnou natočené z letošního tábora. Pak jsme si se všemi sedli a začali hrát hru „Videostop“. Hru vedl Mato a Vrba, Ogle a já jsme byli v porotě. Po dlouhém zápolení vyhrál Dva Údery, Ježek, Sára, Ještěrka, Sokol, Stopa. Pak probíhalo další koukání na fotky z táborů. Pak jsme uložili nejmenší děti a šli si povídat, hrát na kytaru a zpívat. Pak už následoval jen spánek. Nedělní ráno nebylo moc pěkné, neboť jsme věděli, že musíme odjet domů. Ráno jsme začali pomalu uklízet chatu a balit si své věci. Dopoledne se toho moc nedělo, jen Mato, Terezka, Ondra, Ještěrka, Sára, Šíp a Zvěd jsme šli na procházku do lesa. Po návratu, jsme si k obědu opekli párky. Pak si Ondra s Terezkou utekli hrát na houpačku a Terezka spadla a brečela, že má něco z rukou. Po ohmatání to vypadalo spíše na naraženinu a bolelo jí to jen občas, když s ní hýbla. Pak přišel čas odjezdu a rozloučení z Ježkem a jaho maminkou. Po příjezdu domů, šla Terezka spát a ráno z maminkou jela k doktorce. Z mnou předpokládané naraženiny se vyklubala zlomenina pažní kosti, tak má sádru. Počasí nebylo nejhorší, vše probíhalo podle plánu, až na tu zlomeninu.

České Švýcarsko - Doubicko

Kdy25. září 2011
KdeKladno, Vrapice
ÚčastKeya a jeho rodiče
S sebou : Jídlo a pití na celý den.

Výprava na kolech 2011

Kdy3. září 2011
KdeHavlíčkův Brod
ÚčastKeya
S sebou : kolo, spacák, karimatku, ... , vozit s sebou budeme jen nejnutnější věci, ostatní se bude vozit za námi autem, pokud bude potřeba, trasy: 1. den: Žďár a zpět - cca 60 km 2. den: Ždírec -> Žďár - cca 45 km

Výlet se nakonec konal jinde a byl jen jednodenní, a to protože jsem se ho účastnil sám. Ráno jsem naložil kolo, tatínek si naložil věci na lov ryb a vyrazili jsme na Berounku. Podívali jsme se do Skryjí, pak jsme hledali nejlepší místo k rybolovu, ale nebylo to snadné, protože místní povídali, že to tam stojí za nic. Tak mě tatínek vyložil na návsi ve Skryjích a vydal se hledat místo sám. Vyfotil jsem si místní kostel a vydal jsem se po modré turistické značce na Skryjské jezírko. Cesta byla zprvu rychlá a bezpečná, ale jak jsem se blížil k jezírku, byla užší a kamenitější a hlavně vedla nad nepříjemně strmým srázem. Od jezírka jsem pokračoval dále podél Zbirožského potoka až k rozcestí se zelenou. Ta mě vedla do velmi prudkého kopce, ustal jsem to a neslezl jsem z kola. Přes Zvíkovec jsem se dostal k řece a zavzpomínal, když jsme v místním kempu přebývali, kdysi dávno, když jsme sjížděli Berounku. Pak jsem pokračoval přes řeku a dál podél Javornice krásným údolím. Zprvu jsem se snažil nebrodit a tak jsem kolo přenášel přes lávky, ale později jsem se odhodlal brody projíždět. Namočil jsem se jen nohy a tak jsem pokračoval dál a dál brod za brodem. Některé jsem raději převáděl jiné jsem projížděl. Bylo jich mnoho. Kolem Máchova Mlýna jsem dorazil až na Krakovec, kde jsem si dal oběd, kuřecí steak s bramborami a k tomu borůvkové pivo. Z Krakovce jsem chtěl jet nejsnazší cestou na místo setkání, ale taky jsem se chtěl podívat na Křivoklát. Vzal jsem to přes Zhoř a zkratkou přes pole do Panošího Újezdu, nebyla to nejlepší cesta, ale zvládl jsem to. Pak přes Všetaty do Městečka, kde jsem se rozhodl, že na Křivoklát nepojedu, že si to zkrátím a jel jsem na Písky, pěkný kopec. Pak skopce k vodní nádrži Kličava a pak zase do kopce Kovářovým luhem, ještě horší kopec, no fuj. Pak už jsem jel, v porovnání s těmito kopečky, po rovině nebo spíš skopce do Žiliny a pak do Kamenných Žehrovic kde jsem se potkal s tatínkem u Turyňského rybníku. Naložili jsme všechny naše věci, já kolo a táta věci na ryby a jeli jsme domů. Nádherné počasí, teplo a sluníčko. Celkem: 68 km

Velikonoce v Čokan

Kdy22. dubna 2011
KdeBrno, hlavní nádraží
Účast Keya, Zvěd, Lišák, Ogle, Chřestidlo, Usměvavá, Sýkorka, Rychlý Nůž,
S sebou : spacák, plášťenku atd, to co budeš potřebovat, dobrou náladu a chuť pracovat, pracovní prostředky bere Zvěd Společné jídlo bude 4 kuřata + koření, 30 rohlíků, 1 chleba, paštiky, sýr (platíčko taveného, 30 dkg tvrdého), kafe, čaj, cukr, plátek masa s bramborem v popelu, náklady na společní jídlo cca 130 Kč na osobu Doporučuji si s sebou vzít buchty od babičky nebo maminky, něco na opečení na ohni (párek, klobásu, buřty), dále drobnosti dle vlastního uvážení (bombony, tatranky, čokolády, ovoce, zeleninu), pití Také si vemte papír a něco na psaní, abyste si mohli zapsat své myšlenky a nápady. Věci na spaní (pyžamo, spacák, karimatku), čelovku, .... Bude sekera, pila, motyky, rýč, hrábě, zbytek budem muset najít ve stodole, pokud nás tam někdo pustí.

Na akci „Velikonoce v Čokan“ jsem přišel někdy v zimě, když jsem přemýšlel, kdy bych se mohl ještě před táborem podívat do našeho krásného údolí. No, a Velikonoce mi přišli jako dobrý nápad, protože jde o prodloužený víkend. Na druhou stranu Velikonoce většina lidí tráví se svými známými, a tak jsem ani nečekal, že by se tato akce mohla uskutečnit v takovém počtu, jakém se uskutečnila. Když jsem v pátek končil v práci a vyrážel na dlouhou cestu do Čokan, tak jsem se hodně těšil, že se zase setkáme tam, kde je nám dobře. Cesta byla dlouhá a únavná, ale poněkolika hodinách jsem konečně zahlédl známá místa a cesta začala utíkat rychleji. Do cíle jsem dorazil asi o hodinu později než jsem předpokládal, jel jsem na spotřebu. V čokan už hořel oheň a stál stan, byli tu skoro všichni, jen Zvěd se opozdil ještě více jak já, dorazil o půl deváté. Začalo se stmívat a tak jsme si připravili věci na spaní a sesedli se u peta. Zvěd měl narozeniny, popřáli jsme mu, obdarovali ho, pak jsme se najedli, pak popili a pak povídali a snad i zpívali a domlouvali, co budem dělat další den. Návrhů bylo spousta, některé dobré jiné horší, ale asi ten nejlepší byl ten, že si uděláme initipi. Jakmile jsme se všichni společensky unavili, tak jsme usli. Ráno jsme viděli pěknou spoušť kolem ohniště, to jsme rychle uklidili, abychom jsme se cítili lépe. Ti co se probrali a byli schopni si dali kávu nebo čaj a něco málo na snídaní. Pak bylo potřeba dojet pro kýble a provazy na tahání vody ze studny, a protože nám chyběly i další věci, tak jsme se Zvěděm sjeli do Boskovického Tesca a chybějící materiál dokoupily. Ostatní mezitím pokračovali v činosti vleže na zemi a čekali, co bude. Po návratu z nákupu jsme se pustili do upravy louky a vysadby vrb. Lišák mezitím začal připravovat initipi. Na odpolední oběd jsme měli výborné maso od Zvěda a vařené brambory. K večeru jsme naložili několik kamonů do ohniště a začali více topit. Asi po čtyřech hodinách jsme měli nažhavené kameny a přišla tma, tak hura do ininiti. Initipi bylo super, očistili jsme svá těla a schladili se ledovou vodou ze studny. Pak si kdo chtěl udělal večeři a zalehli jsme k ohni. Někteří usnuli hned jiní se bavili do pozdních nočních hodin. Ráno než se všichni probrali jsem se vyda na procházku po okolí a hledal jsem vrbové proutky, ale bohužel jsem žádné nenašel. Když jsem se vrátil Zvěd už připravoval oběd, začal grilovat kuřata, otáčel je nad ohněm asi tři hodiny Ógle. Přijel se za námi podívat i Mila a pomohl nám vybrat studnu. Po vybrání studny byla kuřata hotová, a tak jsme se mohli taky naobědvat, jen Lišák někam pořád spěchal, tak nás před obědem opustil. Po obědě jsme se začali balit a ještě než začalo pršet, jsme se vydali na cestu domů, chudák Mila jel na kole, ostatní se vezli auty. Když jsem Ógleho se Sykorkou dovezl do jejich domova, tak jsem se vydal do Horních Dunajovic ke Zvědovi. Neuvěřitelné přijel jsem tam dřív než on. Přivítal jsem se, dostal najíst a napít. Pak přijel Zvěd s vrbovími proutky, a tak jsme se dali do pletení pomlázky. Večer jsem koukali na film, a pak jsme zkontrolovali internet. Na velikonoční pondělí jsme se Zvědem a jeho kumpány z okolí prošli okolní domy a vykoledovali si kopu vajec. Po výborném obědě jsme čekali na Mata. Jakmile přijel Mato domluvili jsme se co a jak dál a já už musel zase jed, abych do Litoměřic dorazil ve slušnou hodinu. No, nepovedlo se, zastavil jsem se ještě u babičky a tety v Havlíčkově Brodě, a tak jsem se do Litoměřic dostal něco málo po půlnoci. Počasí bylo krásné, slunečné teplé, jen jsme odleji spustila se bouřka.

Tříkrálový výlet 2011

Kdy8. ledna 2011
KdeBrno hl. n.
Účast Mato, Zvěd, Keya, Lišák, Čaksi, Ógle
S sebou : peníze na oběd U Hraběnky, na kofolu v Újezdě a na vlak, dohromady cca 300 Kč.
Dále je vhodné vzít si dobrou obuv, možná bude i hluboký sníh, náhradní ponožky, rukavice, šálu, čepici, teplé pití do termosky, svačinku na cestu (dopolední i odpolední), pláštěnku podle aktuálního počasí (v mrazu je skoro k ničemu), ...

Bylo nás šest!


V sobotu 8. ledna 2011 proběhl již tradiční tříkrálový výlet z Blanska do čokan. Ráno jsem já a Zvěd vyrazili časně ráno za husté mlhy na cestu do Brna. Cestou jsme přibrali Mata. Mlha nás brzdil, ale nakonec jsme na nádraží dorazili dle plánu. Zvěde jsi dobrý řidič ;-) Na hlavním nádraží jsme se sešli s Lišákem a Vlkem, koupili lístek do Blanska a vyrazili. V Blansku se k nám přidal Ógle. Cesta byla mokrá, ale nepršelo, jenom tál sníh. V prvním pohostinství měli opět zavřeno, a tak jsme se nezdržovali a pokračovali k Hraběnce. Letos jsme tam přišli ještě dřív jak loni. Dobře jsme se najedli a napili, a pak pokračovali dál v cestě, teď nás již doprovázelo jemné občas silnější mrholení. V čokan jsme vše zkontrolovali, chvíli jsme se kochali. V Újezdu jsme navštívili "majitelku" louky a místní pohostinství. Grenu již netočili, měli kofolu :-( Na vlak jsme letos neběželi :-D, i když Vlk chtěl.

Skalský rybník

Kdy29. října 2010
KdeBrno hl. n.
Účast Ježek, Mato s Ondrou, Zvěd s Jarkou a Terezkou, Vrba, Šíp, Keya, Běží, Ještěrka, Lišák, Úder, Bizon, Řekuška + 1, Studánka, Sokol, Sýkorka, Chřestidlo, Usměvavá, Rosa,
S sebou : vybavení - batoh, spacák, karimatku, pevné boty, přezůvky, baterku, oblečení na pobyt v lese na konci října, pláštěnku potraviny – svačinu na páteční večeři, 10 pytlíků čaje, citron, 1/3 chleba, papriku, okurek, mrkev, 10 brambor, špekáček nebo něco na opečení na ohni, buchty do společného fondu finance – cca 300Kč

Pobyt na chatě u Skalského rybníka s výletem na místo zastřelení posledního vlka na Vysočině, který je vycpaný na Pernštejně. Byla hra se šiframi a spousta dalších společenských her. Před odjezdem jsme si opékali uzeniny. Bylo krásné podzimní počasí.

Chata Domanín

Kdy30. dubna 2010
KdeBrno hl. n.
ÚčastStarý Zvěd, Mnoho Ježků, Keya Woohiki Pa, Mato Tanka + Ondrášek, Tatanka Čikala, Dva Údery, pevný dál, Čan Wakpalan Ta, Červenozelený Šíp, Chřestidlo, Usměvavá, Wakpa Ablakela, Kristýnka, Ógle Čaksi, Sýkorka
S sebou : jidlo, spacák, ...

Blansko - Doubravice nad Svitavou

Kdy10. ledna 2010
KdeBrno hl. n.
ÚčastKeya Woohiki Pa, Mato Tanka a Starý Zvěd
S sebou : jídlo, ...

Chata Domanín

Kdy11. prosince 2009
KdeBrno hl. n.
ÚčastStarý Zvěd, Mnoho Ježků, Lišák, který zpívá, Keya Woohiki Pa, Vraní Ryk, Mato Tanka + Ondrášek, Bára, Rosa, Tatanka Čikala + Pavla, Dva Údery, pevný dál, Čan Wakpalan Ta, Červenozelený Šíp, Tančící Hvězda, Chřestidlo, Deset Veverek, Ještěrka s jiskřícíma očima, Druhý Pes, Usměvavá
S sebou : jídlo, spacák, ...

Chata Domanín

U Bystrice n.p všichnise začali sjíždět kolem 7.30.Jak přijel žved dostal od Ježka koulu nanohu Všichni začali vybalovat.

A obsazovat postele v 8 00 přijel Bizon Se 2Pavlama. A šlisme pomalu spát.

Ráno sme se vzbudili nasnídali a šli na krátký výlet šlisme po silnici potom po.

Oranici po dél lesa po polnačce potom zase po silnici a bylisme v Karasíně .Na rozhledne.

Výpravy se zúčastnili: Starý Zvěd, Mnoho Ježků, Lišák, který zpívá, Keya Woohiki Pa, Vraní Ryk, Mato Tanka + Ondrášek, Bára, Rosa, Tatanka Čikala + Pavla, Dva Údery, pevný dál, Čan Wakpalan Ta, Červenozelený Šíp, Tančící Hvězda, Chřestidlo, Deset Veverek, Ještěrka s jiskřícíma očima, Druhý Pes, Usměvavá.

Výprava trvala: 3 dny (11.-13.12.2009)
Výprava byla dlouhá: 2. den 15,60 km, 3. den 4,06 km, celkem 19,66 km
Počasí: 11.-13.12. - pěkně vlezlá zima, co pod kůži lezla

Zapsal: Mnoho Ježků a Keya Woohiki Pa



Výprava po okolí Žďáru nad Sázavou

Kdy6. listopadu 2009
KdeBrno hl. n.
ÚčastKeya Woohiki Pa, Starý Zvěd, Lišák, který zpívá, Chřestidlo, Usměvavá, Mnoho Ježků, Červeno-zelený Šíp, Silný v ústraní
S sebou : jidlo, boty, ...

Pá 6.11.2009 16:00 Brno, hlavní nádraží – Přicházím na nádraží a potkávám Zvěda s rodinou, pochvilce se k nám přidala Chřestidlo, pak se objevil Lišák s Usměvavou a jako poslední se knám v Brně přidal Šíp. Setkali jsme se všichni v čas. Koupil jsem lístky a šli jsme nastoupit do vlaku, samozřejmě, že jsme si nesedli.

Pá 6.11.2009 17:30 Žďár nad Sázavou – Vlak kupodivu neměl zpoždění, a tak jsem mělive Žďáře chvilku času. Holky a Lišák si šli koupit něco k jídlu do místního Kauflandu a skoro nestihli autobus do Fryšavy pod Žákovou horou, který odjel v 17:50.

Pá 6.11.2009 18:14 Fryšava, U Jedle – Z okna autobusu jsme zahlédli ceduly Fryšava, a proto jsme vystoupili. Na zastávce na nás čekal Ježek s rodiči. Začali jsme zjišťovat, kam se máme vydat a zjistili jsme, že ve Fryšavě jsou čtyři autobusové zastávky a že jsme měli vystoupit až na té další. Nu což, vydali jsme se tedy pěšky, zas tak velká vesnice to nebyla. Cestou jsem informoval paní domácí, že se chvilku zdržíme. Cestou míjíme jakousi paní, která měla skloněnou hlavu a tak si toho moc nevšímáme, po chvilce jsem dorazili k chatě. Chvíli koukáme a čekáme, co se bude dít, protože na brance byl obrázek psa dovnitř se neodvažujeme. Ve dvoře vidíme jakou si osobu, jen tak tam stála a na něco čekala. Už jsem na ni chtěl volat a v tu chvíli jsem zahlédl tu paní, co jsme míjeli, byla to paní domácí. Na dvoře už nám pan domácí pouštěl elektřinu a zapisoval stav elektroměru.

Pá 6.11.2009 19:30 Fryšava, Chata – Konečně jsme se vybalili a občerstvili. Všichni jsme se sešli v kuchynce a upřesnili jsme si program na nadcházející dva dny. V jednom z pokojů jmse našli společenské hry, tak jsme neváhali a hned jsme se začali bavit. Nejprve jsme hráli karty, pak jsme sledovali několik bytev v šachu, člověče nezlobse a dámu. V průběhu večera jsme postupně cšichni usnuli, ti poslední usínali až v brzských ranních hodinách.

So 7.11.2009 9:00 Fryšava, Chata - Asi v devět hodin jsme se začali probouzet a o půl desáté jsme se vypravili, ale ne všichni, dvě wikoškapi zůstali, protože nebyly ochotny vstávat, tak brzo a jít na výlet do krásné české přírody. Šli jsme tou nejkratší cestou směr Devět Skal. Cesta byla členitá a místi trochu bahnitá nebo pod mokrým sněhem.

So 7.11.2009 12:00 Devět Skal (7,00 km) - Když bylo Slunce nejvýše, přes mlhu, ale stejně nebylo vidět, jsme se po trastiplné cestě dostali na Devět Skal. Vyhlídku jsme si moc neužili, občerstvili jsme se salámem a chlebem od Ježka, děkujeme ti Ježku. Po válečné poradě jsme se rozhodli, že se vydáme do Blatin do naší známé hospody a dáme si teplý čaj.

So 7.11.2009 15:00 Blatiny, hospoda (15,30 km) - Po nepříliš zajímavé cestě jsme se dostali do hospody v Blatinách, kde jsme si dali občerstvení. Ještě než se setmělo jsme se vydali na cestu zpět do Fryšavy.

So 7.11.2009 někde v lese - Šli jsme směrem na Krátkou, ale po chvilce jsme prudce zatočili doprava nedbaje rady místní stařeny. Brzy nás dostihla. cestu jsme hledali pomocí Zvědova kompasu. Pokud si dobře pamatuji cestu, kudy jsme šli, tak jsme nějaký čas šli zcela na druhou stranu než jsme chtěli. Naštěstí jsme ve tmě potkali hodné lidi, kteří také hledali cestu a poradili nám, kam jít. Ještě asi hodinu jsme šli po cestě, mlha houstla, a tak jsme přestávali vidět i tu cestu a rozhodli jmse se to vzít pomocí azimutu. Šli jsme na jihojihozápad a to asi němo málo přes hodinu cestou necestou až jsme vylezli z lesa a před námi se objevila Fryšava. Konečně jsme se našli. Stavili jmse se ještě v restaouraci, kde jsme se napili, každý toho čeho chtěl.

So 7.11.2009 cca 20:15 Fryšava, chata (24,80 km) - Po návratu na chatu jsme se pustili do vaření, v plánu byly bramboráky. Asi v deset hodin jsme měli hotovo a kdo chtěl šel spát. Někteří se chtěli dívat na Blade II, který začínal až o půl druhé durhé, ale vydželi, tak patnást až dvacet minut.

Ne 8.11.2009 8:30 Fryšava, chata - Vstavat, uklízet a balit to bylo prvním úkolem dne. Asi v 9:30 nás opustil Šíp a v deset hodin jsme předali chatu paní domácí doplatili za elektřinu a vyrazili na vlak do Žďáru nad sázavou asi kilometr jsme šli po silnici, míjelo nás jedno auto za druhým. Došli jsmě na přižovatku u Třech Studní, kde byla cedule 10 km do Žďáru po silnici nebo modrá turistická značka 17,5 km do Žďáru. Rozhodl jsme, že nepůjdeme přeci po silnici, co by to bylo za výlet, a tak jsme vyrazili po turistické značce. Střídavě jsme šli a střídavě odpočívali, cesta vedla skopce dokopce, cestou necestou, blátem nebo mokřinou až jsme došli ke Skihotelu u Nového Města na Moravě.

Ne 8.11.2009 cca 13:00 Skihotel (31,30 km) - Zde jsme se rozhodovali zda-li pokračovat po svých nebo čekat na autobus. Šli jsme pěšky a cesta následující kilometr pořád stoupala až na vrchol Harusova kopce. Dále jsme pokračovali po modré značce.

Ne 8.11.2009 Lhotka, autobusová zastávka (35,60 km) - Došli jsme do Lhotky, kde jsme si na autobusové zastávce dali malé občerstvení a pokračovali dál směr vlak.

Ne 8.11.2009 Žďár nad Sázavou, železniční stanice (43,00 km) - Po "namáhavé" a zdlohavé cestě jsme se konečně dobelhali do Žďáru, kde jsme se rozloučili s Ježkem a čekali na vlak do Brna, který jel v 16:30. Čekání jsme si zpříjemnili u jednoho místní ho stánku.

Ne 8.11.2009 17:34 Brno, hlavní nádraží - Po příjezdu do Brna jsem se rozloučil s Chřestidlem, Lišákem a Usměvavou a po odvozu mě až k internátu jsem se rozloučil i se Zvědem a jeho rodinou.

Výlet se mi líbil, splnili jsme vše, co jsem chtěl. Navštívili jsme konečně Devět Skal, byli jsme i ve známé hospodě v Blatinách, zpět jsme se vraceli za tmy. Na vlak jsme šli krásnou přírodou a hlavně jsme to všichni přežili.


Výpravy se zúčastnili: Keya Woohiki Pa, Starý Zvěd, Lišák, který zpívá, Chřestidlo, Usměvavá, Mnoho Ježků, Červeno-zelený Šíp, Silný v ústraní

Výprava trvala: 3 dny (6.-8.11.2009)
Výprava byla dlouhá: 24,80 km za 2. den, 18,20 za 3. den, celkem 43,00 km
Počasí: krásné počasí, nepršelo, škoda, že nebylo vidět dál, mlha nám to kazila

Zapsal: Keya Woohiki Pa



Výprava na kolech

Kdy24. srpna 2009
KdeBrno hl. n.
ÚčastKeya Woohiki Pa
S sebou : kolo, jídlo, ...

Po 24.8.2009 7:00 Kladno, Vrapíce (0 km) – Budí mě budík a já se po ranní očistě začínám balit, neberu zbytečnosti jen nutné věci, nesmím zapomenout na rukavice, brýle a přilbu. Mám všechno.

Po 24.8.2009 8:00 Kladno, Vrapíce (0 km) – Vyrážím z domu směr Praha hl. n., vyšlápnu první kopec a po rovince se řítím do Buštěhradu, projedu buštěhradský ďolík a zamířím si to podél hřbitova do Čičovic, dále pokračuji přes Malé Čičovice do Lichocevsi, cestou vidím na poli několik čápů. V Lichocevsi přejíždím odbočku na Statenice, ale jen o pár metrů, ve Statečnicích chytře jedu na Horoměřice, lepší zato delší cestou,snad stihnu vlak. Na kopci za Statenicemi se rozhoduji, že nepojedu přes Horoměřice, ale rovnou přes Suchdol k Vltavě. Podél Vltavy jsem dojel až do Stromovky, kde mě nemile překvapili, protože moji oblíbenou cestu uzavřeli, tak jsem to musel objet. Ze Stromovky jsem pokračoval kolem Výstaviště přes Holešovice, po nábřeží Kapitána Jaroše, přes Štefánikův most na náměstí Republiky, kolem Národní Banky, přes Senovážné náměstí na Wilsonovo (hlavní) nádraží.

Po 24.8.2009 9:30 Praha, hl. n. (27,95 km) – Na nádraží zjišťuji, že se lístky prodávají jinde než obvykle a tak koukám na odjezdy vlaků a vidím, že jeden vlak mi jede 9:40 a další 9:56, tak jsem se rozhodl, že se ještě stavím, pro nějaké jídlo a pojedu tím druhým. Koupil jsem si Burger King menu a vyrazil na vlak, naložil kolo a posadil do kupé. Snědl jsem nakoupené jídlo a vytáhl mapy. Celou setu jsem pospával a nabíral síly.

Po 24.8.2009 13:30 Brno, hl. n. (27,95 km) – Kolem Ronda jsem se dostal ke Svratce, pokračoval jsem po cyklostezce směr Vídeň. Cyklotrasa zprvu vedla jinudy, než jsem znal, ale brzy jsem se dostal na známou cestu a jel, co to dalo směr soutok Svratky a Svitavy.

Po 24.8.2009 14:21 soutok Svratky a Svitavy (34,84 km) – První foto! Od soutoku jsem se vydal na západ, přes Přízřenice jsem se dostal k Vídeňské podél, které jsem pokračoval na jih směr Želešice. Pokračoval jsem podél Bobravy po modré turistické značce.

Po 24.8.2009 15:04 začátek lesní cesty (42,32 km) - Druhé foto! Konečně jsem se dostal na lesní cestu, kde mě nebudou otravovat auta a snad potkám nějaké další cyklisty. Najednou vede cesta přímo do lomu, vytahuji mapu a hledám, jestli jsem někde nezapomněl odbočit. Rozhlížím se a vidím obrovskou modrou turistickou značku, tak to tu musím být správně, tak se neohroženě vydávám skrz pracoviště.

Po 24.8.2009 15:07 Lom (42,90 km) – Třetí foto! Projel jsem lom, přejel přes Bobravu sem a tam. Pokračuji po modré turistické značce kolem Nového a Anenského Mlýna až na silnici, kde jsem trochu v té neuvěřitelné rychlosti ztratil asi na 400 metrů směr, tak jsem se musel vrátit naštěstí to byla pěkná a rychlá cesta. Dostal jsem se na začátek přírodního parku Bobrava.

Po 24.8.2009 15:35 přírodní park Bobrava (47,60 km) – Čtvrté foto! Pokračuji kolem Šafránkova Mlýna ke Spálenému mlýnu.

Po 24.8.2009 15:53 most u Spáleného Mlýna (49,62 km) – Páté foto! Po turistické značce jsem dojel kolem Radostického Mlýna do Radosti, kde jsem se chtěl zastavit a občerstvit, ale měli všude zavřeno. Cestou mě dojeli dva cyklisté, tak jsem se jich držel, ale oni měli jinou cestu, tak jsem zase osiřel. Pokračoval jsem přes Prštice a Slůvky směr Moravské Bránice, cesta byla pěkná, tak to hezky utíkalo, že jsem i na občerstvení zapomněl. Ale přišel první kopec a hned mi to připomněl.

Po 24.8.2009 16:32 občerstvení u klád (59,39 km) – Šesté foto! Po malém občerstvení pomalu vyrážím dál směr železniční viadukt mezi Moravskými Bránicemi a Ivančicemi. Cestu chvíli hledám, ale jako vždy ji nacházím. Červená turistická značka vede po lesní, polní cestě kolem místních chat a chalup až k viaduktu.

Po 24.8.2009 17:08 železniční viadukt (66,47) – Sedmé foto! Hledám cestu mimo kopce, tak jedu po silnici do Ivančic. V Ivančicích jedu po červené pak po modré a pak po žádné, kde je chyba? Zase jsem zapomněl odbočit, co na plat, vrátím se na plánovanou cestu a pokračuji krásným údolím Rokytné.

Po 24.8.2009 18:31 Krumlovsko-rokytenské slepence (78,96 km) – Osmé foto! Pokračuji podél říčky, stoupám na kopec, vesnice Rokytná s kostelem.

Po 24.8.2009 18:45 kostel sv. Leopolda, Rokytná (80,74 km) – Deváté foto! Jsem na kopci, teď už to bude snad konečně s kopce. S kopce to sice je, ale až příliš, vedu kolo vedle sebe a snažím se neupadnout. Konečně jsem dole, Hop na kolo a přes lávku, dále cesta pokračuje úzkou pěšinou obklopenou metrovými kopřivami. Konečně je přede mnou Moravský Krumlov, bohužel je to zase do kopce.

Po 24.8.2009 19:03 tunel v Moravském Krumlově (83,22 km) – Desáté foto! Pokračuji dále po žluté směr Týnský rybník. U rybníka si dávám oddech a potkávám staršího cyklistu a ptám se ho, jak nejsnadněji do Horních Dunajovic. Poradil mi cestu delší, zato méně do kopce, děkuji. Pokračuji tedy přes Petrovice do Hostěradic, cesta je opravdu víceméně pořád skopce. Jsem v Hostěradicích, ale kam dál, tady mi končí mapa. Jeden hodný místní mi poradil a tak jsem vyrazil směr Vítonice, tam jsem za mostkem odbočil vpravo a jel směr Želetice. Na kopci nad Želeticemi jedu, ale rovně po hřebeni, nechce se mi skopce. Začíná být tma, rozsvěcuji světla a modlím se, abych už byl v Dunajovicích. Asi po kilometru začínám poznávat krajinu a už už jsem skoro tam.

Po 24.8.2009 20:30 Horní Dunajovice (107,56 km) – Konečně už jen skopce, zvoní mi telefon, ale já jej nezvedám, jsem rád, že jedu. Na uvítanou jsem pozván do sklípku k Silnému, kde jsme ochutnali několik různých lektvarů. Večer jsme ještě chvíli poseděli u Zvěda, a pak jsme šli spát.

Út 25.8.2009 9:00 Horní Dunajovice (107,56 km) – Když jsem se ráno probudil, kouknul jsem na hodiny a viděl jsem, že je 10:05. Tak jsem si pomyslel, to snad ani není možné, tak jsem vstal a oblékl se. Brzy jsme zjistil, že popravdě je teprve 8:05, tak mě to příjemně potěšilo a v klidu jsem se mohl připravit na cestu. Po snídani a po poradě kudy se mám vydat za Barčou, jsem vyrazil. Cesta vedla zprvu do kopce, asi čtyři kilometry, pak to ale bylo celkem dlouho skopce.

Út 25.8.2009 9:58 kostel v Mikulovicích (113,30 km) – Jedenácté foto! Instrukce zněly jednoduše, pořád směr Znojmo a ke konci obce nalevo velké stavení naproti bytovkám. Místo jsem našel, nebylo to nějak složité, na vratech stálo Pavel Martínek, Barči tatínek. Tak jsem neváhal a zazvonil, otevřít mi přišla paní Martínková. Říkám, že jsem Keya z tábora a jestli je Barča už vzhůru. Pozvala mne dovnitř, dostal jsem buchtu a čaj, chvíli jsme si popovídali a vyrazil jsem dál. Pokračoval jsem dál po silnici do obce Plaveč, kde jsem se napojil na zelenou turistickou značku. Asi po půl kilometru jsem, ale značku ztratil a objevili se mi nad hlavou dvě vojenská letadla L-39 Albatros.

Út 25.8.2009 10:48 na poli u zříceniny Lapikus (119,19 km) – Dvanácté foto! Po chvilce sledování letadel jsem se začal hledat na mapě. Nejkratší cesta vedla přes strniště přímo k lesu, kde jsem našel ztracenou značku. Cesta byla chvilku pěkná, ale jak jsem se blížil ke zřícenině, tak se porost více a více cpal do cesty. Místy jsem měl co dělat, abych se dostal pod padle stromy.

Út 25.8.2009 11:10 zřícenina Lapikus (120,39 km) – Třinácté a čtrnácté foto! Dostal jsem se skrz houstnoucí porost na rozcestí, kde jsem nechal kolo a vydal se po svých na zříceninu. Pokochal jsem se pohledem do údolí udělal pár fotek, snědl jablko a vyrazil dál. Cesta vedla úzkou pěšinou kousek do kopce kousek z kopce. Kolem Bábovce a Hlavatova Mlýnu jsem dojel do Hluboké Mašůvky, kde jsem absolvoval nekončící stoupání směrem Znojmo až ke Country kempu. Pak jsem se otočil a jel kousek zpět na cyklostezku podél Plenkovického potoka až k Plenkovickému Mlýnu.

Út 25.8.2009 12:12 Plenkovický Mlýn (126,74 km) – Patnácté foto! Od mlýnu jsem pokračoval na silnici k rybníku, pokračoval jsem do Kravska. Pak cesta vedla přes pole a les do Olbramkostela, kde jsem si dal oběd. Obsluha byla pěkná, tak jsem se chvilku zdržel. Během toho jsem dostal hlášení od Zvěda, ať přijedu včas, že si vzal na zítřek volno a že můžeme večer dlouho klábosit a pít. Vytáhl jsem mapu a začal hledat nejlepší cestu do Znojma. Hledal jsem cestu ne moc do kopce a ne moc na slunci. Tak jsem se vydal po modré turistické značce přes Citonice. Z Citonic jsem pokračoval lesem podél Granického potoka, Granickým údolí až k Pivcovu prameni.

Út 25.8.2009 15:04 Pivcův pramen (142,62 km) – Šestnácté foto! Do pramene jsem se rozhodl si cestu zkrátit, tak jsem se vydal po žluté. To jsem, ale neměl dělat, cesta vedla do takového kopce, že se to snad ani nedalo, vyjet. Nu což, vyjel jsem to. Dostal jsem se konečně do Znojma, hurá k Matovi.

Út 25.8.2009 17:19 Přímětice (145,26 km) – Sedmnácté foto! K Matovi jsem se dostal kolem půl čtvrté, zvoním na zvonek a znova a pořád nic, tak jsem vzal mobil a zavolal, prý jsem měl štěstí, že ho zrovna slyšeli zvonit, protože byli venku na zahradě a telefon samozřejmě měli v domě. Osvěžil jsem se kolou a kávou, popovídali jsme si a poradil jsem se jak dál, kudy nejlépe zpět do Přímětic. Před šestou hodinou jsem se tedy vydal vybranou cestou na kus obchvatu, který asi nikdy nebude sloužit. Kolem nemocnice jsem se dostal na zmiňovaný obchvat a jel jak o závod. Jel jsem tak rychle, že jsem přejel a dostal se do zahrádek. Za pomoci mapy jsem našel cestu na silnici mezi Znojmem a Suchohrdly. Zase hrozný kopec, na kopci vesnice a cesta přes pole směřující k zelené turistické, dál do kopce. Cesta do kopce stála za to, pak mě čekalo několik kilometrů lesní cestou z kopce, kde jsem se chvilkami bál, že nevyberu zatáčku nebo se mi smýkne přední kolo a rozmlátím si úsměv. Do kopce jsem pak jel až v Tvořihrázi, to už bylo do Dunajovic, co by kamenem dohodil a zbytek na kole dojel.

Út 25.8.2009 asi 19:30 Horní Dunajovice (163,16 km) – Dorazil jsem těsně po Zvědovi. Najedli jsme se ogrilovaných kuřecích stehen a kukuřice, bylo to výborné. Povídali jsme si a popíjeli jsme víno pod hvězdnou oblohou občas rušeni přeletem vrtulníků až do brzkých ranních hodin.

St 26.8.2009 asi 11:00 Horní Dunajovice (163,16 km) - Příjemně unaven jsem spal až skoro do oběda. Přes noc jsme se rozhodl, že dnes pojedu domů. Hledal jsem spojení, ale nebylo, žádné vhodné, tak jsem to změnil na to, že to zvládnu se zastávkou v Havlíčkově brodě. Vlak z Miroslavi mi pojede až v 15:55, a tak jsem zůstal na oběd a pomohl na zahradě kopat brambory a odklidit prasklou větev švestky.

St 26.8.2009 asi 14:00 Horní Dunajovice (163,16 km) – Vyrazil jsem na vlak cesta vedla přes Vitonice, Hostěradice a do Miroslavi. Železniční stanice bohužel nebyla přímo v obci, ale ještě kus za ní. Tak jsem pokračoval dál, ale nechtělo se mi to objíždět, tak jsem to vzal „zkratkou“. Ze začátku to vypadalo skvěle, ale nakonec cesta končila na okraji rybníka, a tak jsem musel hledat cestu kolem. Žádná tu nebyla tak jsem to zkusil přímo přes pole a šlo to, jenže tam zase byl plot a ten jsem musel objet a pak se vracet zpět po kolejích na zastávku.

St 26.8.2009 asi 15:40 Miroslav, železniční stanice (184,82 km) - Vlak jsem stihl. Vlakem jsem dojel do Brna a odtud jsem pokračoval jiným vlakem do Havlíčkova Brodu.

St 26.8.2009 19:56 Havlíčkův Brod (184,82 km) – Cestou do Brodu jsem kontaktoval tetu a strejdu, že přijedu a ti mi řekli, že budou na hokeji, ale než jsem dorazil, přišla mi smska, že už jsou doma, tak jsem jel přímo tam.

Čt 27.8.2009 ráno Havlíčkův Brod (186,94 km) – Vlak do Prahy mi jede ve 14:00, tak jsem nabral svačinu stavil se za babičkou na zahrádce a vyrazil na vlak do Prahy.

Čt 27.8.2009 16:05 Praha, hlavní nádraží (191,06 km) – Konečně jsem se dostal do Prahy, ale jak se dostanu do Kladna, tak volám bráchovi, ale on nemá čas. Co se dá dělat pokračuji dále na kole. Cesta je mi dobře známá tak nic moc zajímavého.

Čt 27.8.2009 asi 19:00 Kladno, Vrapice (225,10 km) - Po dlouhé a náročné cestě jsem se po několika hodinách dostal domů. S výletem jsem byl navýsost spokojený, počasí bylo krásné, příroda úžasná, jen škoda, že se ke mně nikdo nepřidal.


Výpravy se zúčastnil: Keya Woohiki Pa

Výprava trvala: 4 dny (24.-27.8.2009)
Výprava byla dlouhá: 107,56 km za 1. den, 55,60 km za 2. den, 23,78 km za 3. den, 38,16 km za 4. den, celkem 225,10 km
Počasí: krásné počasí, teplo a sucho, v lese příjemně

Zapsal: Keya Woohiki Pa



Galerie Skleněnka v Březině na Tišnovsku

Kdy7. června 2009
KdeBrno hl. n.
ÚčastČan Wakpa Lan Ta, Keya Woohiki Pa, Červeno-zelený Šíp, Mnoho Ježků
S sebou : jidlo, ...

Výprava začala setkáním na vlakovém nádraží v Králově Poli. Sešli jsme se tam tři, já, Vrbka a Šíp, koupili jsme si jízdenky do Tišnova a vyrazili jsme.

V Tišnově na nás čekal Ježek s tatínkem, po upřesnění informací o výpravě nás tatínek opustil a my jsme šli k mapě, kde jsme se zorientovali a určili, kam půjdeme. Nejlepší cesta byla po červené turistické značce.

Cestou jsme probrali novinky od Ježka, dali si snídani a taky si někteří (Šíp)odpočinuli na lavičce u splavu po nočním flámování. Asi po hodině šlapání příjemnou cestou čerstvém ranním vzduchem jsme dorazili do obce Březina, kde jsme se zastavili v místním obchůdku, kde si Šíp s ježkem koupili zmrzlinu na osvěžení.

Když jsme dorazili ke galerii, zjistili jsme, že mají otevřeno až od 11 hodin a bylo právě 10:15, to nás, ale nezastavilo a zazvonili jsme na zvonek. Paní nám řekla, ať ještě chvilku počkáme, že musí uklidit hovínka po ježcích. Tak jsme čekali před vraty a mysleli na tábor a přišla nás přivítat i místní černá kočka.

Jako první jsme navštívili výstavu kovaných předmětů s přednáškou o tom jak vznikla samotná galerie. Potom jsme se posadili na dvoře, dostali různé korálky a drátky, z kterých jsme vyráběli panáčky a panenky a náhrdelníky. Jako občerstvení nám paní připravila kávu, čaj, bezovou šťávu a koláčky. Popili jsme, pojedli jsme, vyrobili úžasné postavičky a náhrdelníky. Navštívilo nás malinkaté kotě, viděly jsme ryby a slepice. Pak přišla na řadu ukázka výroby skleněného kohoutka a i Šíp si zkusil pracovat se skleněnými tyčkami při teplotě asi 1200 °C. Prohlédli jsme si skleněné figurky, nakoupili ty, co se nám líbili.

Při čekání na odvoz do Kunštátu jsme si prohlídli další části stavení a popovídali s paní. Šíp to celé prospal. Asi po hodině čekání jsme se vypravili na hrad do Kunštátu.

Jakmile jsme našli místo na zaparkování, vydali jsme se na slavnost Svátků řemesel v Kunštátu. Dorazili jsme pravě v dobu, kdy odcházel průvod krále Jiřího s Královnou Johankou. Naším hlavním cílem bylo ochutnat bramborové placky. Naneštěstí už nebyly, tak jsme si dali alespoň topinky s česnekem. Během té doby se k nám připojila Ježkova sestra s rodiči. Podívali jsme se na Kodex Gigas, prohlédli všechny stánky, Ježek chtěl pořád něco nakupovat, hlavně jídlo a kořalku. Kolem 17. hodiny se s námi Ježek rozloučil a odjel domů, my jsme vyrazili za nedlouho taky.

Výlet byl skvělý, počasí se vydařilo na výbornou, paní z galerie byla milá a všechno nám ochotně ukázala a vysvětlila. Škoda, že už nebyly v Kunštátu placky a že nás nejelo víc, snad příště.


Výpravy se zúčastnili: Čan Wakpa Lan Ta, Keya Woohiki Pa, Červeno-zelený Šíp, Mnoho Ježků

Výprava trvala: 10 hodin (7.6.2009)
Výprava byla dlouhá: 5 km
Počasí: 7.6. - ráno oblačnost, dopoledne a odpoledne polojasno

Zapsal: Keya Woohiki Pa



Tišnov - Brněnská přehrada

Kdy24. ledna 2009
KdeBrno Kr. pole
ÚčastKeya Woohiki Pa a Běží
S sebou : jídlo

Výpravy se zúčastnili: Keya Woohiki Pa a Běží

Výprava trvala: 9 hodin (24.1.2009)
Výprava byla dlouhá: 32 km
Počasí: 24.1. - dopoledne nízká oblačnost, odpoledne oblačno až polojasno

Zapsal: Keya Woohiki Pa



Blansko - Doubravice nad Svitavou

Kdy11. ledna 2009
KdeBrno hl. n.
ÚčastKeya Woohiki Pa, Mato Tanka a Starý Zvěd
S sebou : jídlo, peníze, ...

Výpravy se zúčastnili: Keya Woohiki Pa, Mato Tanka a Starý Zvěd

Výprava trvala: 9 hodin (11.1.2009)
Výprava byla dlouhá: 22 km
Počasí: 11.1. - pěkná zima

Zapsal: Keya Woohiki Pa



Branná

Kdy12. prosince 2008
KdeBrno hl. n.
ÚčastKeya Woohiki Pa, Mato Tanka a ?
S sebou : spacak, karimatku, jidlo, peníze, ...

Výpravy se zúčastnili: Keya Woohiki Pa, Mato Tanka a ?

Výprava trvala: 3 dny
Výprava byla dlouhá: ? km
Počasí: ?

Zapsal: Keya Woohiki Pa



Orlické hory

Kdy15. srpna 2008
KdeHradec Králové
ÚčastKeya Woohiki Pa, Tatanka Čikala, Lišák který zpívá, Dva Údery pevný dál, Běží a Tančící Hvězda
S sebou : stan, spacák, karimatku, jídlo, peníze, ...

Výlet nezačal zrovna ideálně. V Pardubicích, kde jsem se měl spojit s ostatními, mi ujel spoj i s nimi, tak jsme se setkali až v Hradci Králové. Nabrali jsme tedy hodinové zpožděni oproti plánu.

Společně jsme potom dojeli do výchozího místa a to do Nového Města nad Metují. Prošli jsme přes celé město až na zříceninu hradu Výrov, kde jme měli krásný výhled na město, a kde jsme viděli mloka skvrnitého. Po prohlídce zříceniny jsme se vydali na další cestu. Směřovali jsme na Pavlátovu louku, kde jsme plánovali přečkat první noc. Jenže na louce sál tábor, tak jsme pokračovali dále a hledali nějaké jiné místo na nocleh. Asi po dvou kilometrech, kdy na nás již tma pomalu padala, jsme našli příhodné místo na přenocování. Postavili jsme stany, najedli se a zapadli do spacáků. Ne všichni hned ušli, některým se spát nechtělo, jiní spát nechtěli.

V noci přešlo několik bouřek s hodně dlouhým hřměním, které jen tak někdy slyšet není. Ráno nás probudil déšť, tak jsme čekali zalezlí ve stanech než se déšť zmírnil natolik, abychom mohli sbalit stany a vyrazit na cestu, vyrazili jsme kolem půl dvanácté. Prošli jsme vesnicí Libchyně a vzali jme to zkratkou přes pastviny do vesnice Mezilesí. Cestou nás, ale zastihl silný déšť a tak jsme si navlekli pláštěnky a dorazili do první hospody. V hospodě jsme se občerstvily a počkali až přestane pršet. Točili Svijany a měli výbornou zeleninovou polévku. Před druhou hodinou odpolední přestalo pršet, a tak jsme pokračovali v cestě do Nového Hrádku. Začalo mrholit a mrholení sílilo až v hustý déšť. Prošli jsme Nový Hrádek a na konci vsi jsme si udělali krátkou přestávku pod velkým stromem u větrných elektráren. Teple oblečení a v pláštěnkách jsme šlapali asi pět a půl kilometru do Olešnice v Orlických horách. Cesta vedla převážně po silnici, kde byl mírný provoz. V restauraci na náměstí jsme si dali večeři, smažený sýr nebo řízek s hranolkami. Během čekání na jídlo jsme hráli stolní fotbálek. Dobře najedeni a napiti jsme vyrazili hledat místo na nocleh, vydali směrem Vrchmezí. Po asi tří kilometrovém neustálém stoupání jsme konečně našli vhodné místo na stavbu našich přístřešků. Všude kolem byla mlha a pršelo, všichni měli mokré věci a hlavně boty. Převlékli jsme se do toho, co kdo měl suché a zalezli do spacáků. Jako předešlý večer někdo mohl a někdo nemohl spát.

Celou noc pršelo a ráno jsme čekali na sluníčko. Místy se na nás podívalo, ale vždycky jen na malou chviličku. Vstát a sbalit se nám tedy podařilo ještě o něco později než prvně. Byla mlha a chladno, ale vydali jsme se dál dle plánu, jako první nás čekala vyhlídka na Ostružníku(982m). Mnoho jsme toho neviděli, protože byla nízká oblačnost. Potom jsme zdolali i Vrchmezi(1084m) a Polomský kopec(1050m), dále jsme pokračovali po lesní cestě směr Velká Deštná. Prošli jsme oblast Bukačka, minuli Masarykovu chatu v Šerlichu. Pak nás opět čekalo více jak tří kilometrové stoupání, které jsme úspěšně zdolali a 17.8.2008 ve 14:08 jsme úspěšně dobyli nejvyšší vrchol Orlických hor Velkou Deštnou(1115m). Zde jsme se rozhodli, že výpravu ukončíme a to sestupem do nejbližší obce Deštné v Orlických horách. Na kraji obce jsme nastoupili do autobusu, který nás odvezl do Hradce Králové, kde mne ostatní opustili a přestoupili na vlak, jenž je dopravil do jejich domovů a já jsem pokračoval autobusem do svého.

Výpravy se zúčastnili: Keya Woohiki Pa, Tatanka Čikala, Lišák který zpívá, Dva Údery pevný dál, Běží a Tančící Hvězda

Výprava trvala: 3 dny (15.-17.8.2008)
Výprava byla dlouhá: 35,5 km
Počasí: 15.8. - mírné mrholení; 16.8. - bouřky v noci, hustý déšť střídán mrholením; 17.8. - dopoledne déšť a mrholení, odpoledne bez deště, ale zataženo a chladno, v podvečer cestou domů sluníčko, které s sebou přineslo teplo.

Zapsal: Keya Woohiki Pa