Kronika 2007

1. Anpetu

Během dopoledne se doladilo Čokan Tate Yumni. Některé děti dorazily (jako vždy) o něco dříve než měli, takže neměly takový zážitek z hry, která se hrála na uvítanou. Spočívala v tom, že se mělo zjistit, jaké správné vlastnosti má mít a znát každý indián. Když se vrátily do tábora, tak se ubytovaly a trochu seznámily s táborem. Večer se rozpoutala velká bouřka, takže se ani nekonal sněm. Pršelo až do půlnoci a všichni z toho měli krizi! Hezký začátek tábora =)

To nejlepší ze dne: Začal tábor

Můj názor: Nemuselo pršet (Forts mii) ZAPSALA: Srna s ostrým jazykem

-- Keya: Téměř jsme dostavěli tábor. Přijely děti. Hráli hru na vlastnosti indiánů. Dostaly mediánové váčky u Habru. Večer přišla bouřka, všude tekla voda. To nám to pěkně začalo --
2. Anpetu

K ránu nás probudil něčí skřehotaví zpěv. Následovala rozcvička a vzhledem k tomu, že v noci pršelo a všude bylo mokro a ještě jsme šli spát až v 1, tak už mi to ani moc nevadilo. Pak bylo WO a pak sněm. Rozdělili jsme se na rody a opakovali jsme si zkušenosti z minulých let např. zapalování ohňů, kde se projevily vlohy Štíta, který nás pěkně napínal. Taky jsme sekali dřevo. Pak byla svačina. Pak jsme zvolili rodového vůdce, u nás jsme demokraticky vybrali Štíta. Ještě jsme měli vymyslet nějaký rodový pokřik. Moc nám to nešlo. Pak Orel zapojil své Kreativní myšlení a vymyslel pokřik hodný nás.
„Modré nebe“ pomlka
„Modré borůvky“ pomlka
„Modrý štít“ vyvrcholení
„Modré volavky!“
Pak byl oběd. Po odpoledním klidu jsme jakože šli naši milí nováčci schovat. A nečekaně jsem je hledal i já. No někteří se zapomněli schovat, alespoň podle mého názoru. Schoval se jen jeden člověk a to asi na strom. Asi nějaká nová rada. Pak jsme šli jakože na dřevo, ale našli jsme nějaká ta … a pak začala naše první hra. No naštěstí jsme ty stromožrouty porazili. Pak jsme se připravili na očeti. A pak bylo nečekaně očeti. Takovej větší oheň.

To nejlepší ze dne: Asi ten největší fire nakonec.

Můj názor: Příště se schovejte, ale jinak to bylo dost hustý mejdlo.

Zapsal: Košile

-- Keya: Jednotlivé rody dostaly za úkol vybrat si ze svého středu vůdce a vymyslet si rodový pokřik. Vůdci se stali Modrý Štít za Modré Volavky, 2 Údery Pevný Dál za Půlnoční Vlky a za Medvědice Marek a Rosa. Dopoledne se všichni iktče wičašapi zúčastnili prohlídky tábořiště s výkladem, kde co najít a hlavně jak se tady chovat a jak zacházet s pilou a se sekerou. Před obědem jsme si stihli zahrát ještě několik her na seznamování, během niž se na konci louky objevil z ničeho nic dým. Na místě odkud vycházel dým, jsme nalezli oheň a zprávu, jenž nám oznámila, že je to poslední plamínek rozdělaný starobylým způsobem, a že přichází Stramon. Oheň se nám bohužel nepodařilo udržet, zhasl těsně před jídelnou. Po poledním wo a první zkoušce přijetí do kmene jsme se vydali do čontanka pro čan na večerní očeti tanka. Oni jsme nedošli na okraj čontanka, kdy nás oslovil Lesní Mužík, který něco mumlal, nebilo mu rozumět. Jakmile domluvil, dal nám jakýsi pytel, ve kterém jsme našli zprávu napsanou pozpátku, kousek čan z prvního stromu a jeho plod pro každého. Tyto věci nám pomohli porazit stromožrouty, kteří ničili stromy v čontanka, kde žil lesní mužík. Večer jsme se připravovali na Očeti Tanka, které jsme bohužel museli rozdělat moderním způsoben, a tak nás nemohl chránit před zlým Stramonem. Ještě než Očeti začalo přišel za námi zase ten Lesní Mužík a děkoval nám, že jsme mu zachránili čontanka, a že pokud mu v blízkosti tábora postavíme přístřešek, že bude pomáhat proti Stamonovi a jeho pomocníkům. --
3. Anpetu

Po překrásném probuzení se šlo na rozcvičku, poté na sněmu jsme se dozvěděli co tento den budeme dělat. Pak jsme se odebrali do jídelny barvit pytlíky starým způsobem. Naše tee-pee tuto aktivitu nečekaně prospalo. Následoval chutný oběd. V odpoledním klidu nový indiáni (Jožka + Mikuláš – splnili, James + Vojta – splnili, Lucka + Peťa – nesplnili), kteří ještě nabyli přijati do kmene plnili zkoušku postavit přístřešek. Dále jsme hráli hru ve dvojicích ve které jsme museli na každém stanovišti uhádnout určitou indiánskou věc. Poté bylo WO a sněm a šli jsme se lehnout do svých studených spacáků a spát.

To nejlepší ze dne: Prospali jsme se po obědě

Můj názor: večeře by mohly být dřív

Zapsala: Chřestidlo =)

-- Keya: Dopoledne jsem trávili tradičními indiánskými dovednostmi, což byl tanec, lakros a lukostřelba. Proběhla 2. zkouška přijetí do kmene. --
4. Anpetu

Po krásném probuzení nás čekala ranní rozcvička. Po rozcvičce jsme si uklízeli a potom bylo WO. Potom jsme šli na sněm. V průběhu sněmu se bodovalo. A v průběhu dne jsme hráli různé hry a soutěže na čas. Po soutěži byla svačina. A po svačině jsme si hráli, náš stan pírek, na senu. A potom jsme šli na houpačku, kde bylo obsazeno, tak jsme tam čekaly, až se uvolní místo n houpačce. A nakonec jsme se dočkaly, místo jsme měly prázdné. A potom Orel zavolal, abychom se šli připravovat na sněm. Tak jsme šli! A po sněmu jsme šli spát. A srna s ostrým jazykem nám četla pohádku. A my jsme pochopitelně usli v teplých spacákách.

To nejlepší ze dne: Soutěž byla super

Můj názor: Mohli bychom později vstávat

Zapsaly: Kukuřice a Lucka

-- Keya: Hlavním úkolem bylo postavit přístřešek pro Lesního Mužíka, to aby nám pomohl proti Stramonovi. --
5. Anpetu Nic!!!!!
6. Anpetu

Po klasickém ránu se rody změnily na rodiny. Členové se rozdělily do úloh otce, matky, tchýně, dědy a dětí. Soupeřili spolu vždy otec s otcem, matka s matkou, atd. Vyhráli vlci, druzí volavky, třetí medvědice. Potom byl oběd. Po odpoledním klidu přišel dopis od skřítka. Tam bylo napsáno, že Stramín se blíží. Postavili jsme tedy travois, nasbírali byliny, nabrali vodu a šli na určené místo. Tam jsme udělali ohniště, uvařili čaj a potom zasypali ohniště. Vrátili jsme se potom do tábora. Na sněmu jsem dostal bonboniéru k narozeninám a šlo se spát.

To nejlepší ze dne: Moje narozeniny

Můj názor: Bonboniéra byla dobrá

Zapsal: 2 Údery

-- Keya: Den rodin začal tak jako každý jiný, ale hned po sněmu se členové každého rodu proměnili v postavy typické indiánské rodiny. Takovými typickými příslušníky indiánských rodin byli tchýně, ženy, muži, stařešina, synové a dcery. Jednotlivé postavy mezi sebou soupeřili v různých disciplínách jim typickým. Dědci soupeřili ve vyprávění dlouhých a zábavných příběhů, také soupeřili za pomoci jejich dcer v běhu přes překážkovou dráhu. Ženy soupeřili se sběru lesních plodů a ve vydělávání kůží. Tchýně zápolily v lamentování a schovávání se před jejich zetěm. Synové zpívali nebo si povídali se svou milou u jejího teepee a bojovali mezi sebou. Dcerky sbírali otep chrastí a běželi s Dědkem přes překážkovou dráhu. Muži pili ohnivou vodu, kdo dříve vypije celou lahev. Odpoledne dostali rodiny za úkol být nejméně dvě hodiny mimo tábor a připravit lektvar z bylin, které jim poradil skřítek. Na večerní wo byly výborné bavorské vdolky, mňam. --
7. Anpetu

Po každodenním ránu jsme se na sněmu dozvěděli, že je den alá houba. Potom jsme hráli hru bedlo nezlob se, kterou vyhrál vlčí košile, na druhém místě byl james a na třetím místě byl pes. Potom jsme se rozdělili na tři skupiny podle toho, kdo měl kouzelný šátek a kdo ne. Šli jsme do lesa vyrábět dřevěné hřiby. Pak jsme šli na louku a kutáleli jsme je dolů. Nakonec vyhráli modří. Po obědě přijel lišák a potom jsme hráli hru na poznávání hub. Po svačině jsme hráli další hru při, které jsme měli nasbírat co nejvíc papírových hub a přitom nás chytali duchové. Po večeři a po sněmu jsme šli skřítkovy nasbírat houby a potom jsme šli spát.

To nejlepší ze dne: Bedlo nezlob se.

Můj názor: Lišák by mohl přijet dřív

Zapsal: Hříbě

-- Keya: Den hub začal neobyčejně, hned po probuzení se všichni ikčte wičašapi vydali k našemu posvátnému stromu, kde našli jakési kravaty, ale nebylo pro všechny. První ranní hra se jmenovala bedlo nezlob se. Další hra spočívala ve valení velkých čtyřstěnů, které jsme si nejprve museli vyrobit. Do cíle dorazili jen jedni, ostatním se houba rozbila během cesty. V podvečer jsme bojovali proti duchům, měli jsme nasbírat, co nejvíce hub bez toho aniž by nás duchové chytili. Večer nám přes tábořiště projelo několik wašičumpů na koních a hned potom jsme se vydali hledat vzácné houby pro skřítka. Houby jsme našli a dali skřítkovi k jeho domečku. Někteří našli i roj vos a dostali pár žihadel. --
8. Anpetu

Ráno nás vzbudily srna a náramek obvyklou písní (nážnio). Potom jsme přivítali slunce a udělali rozcvičku. Poté bylo jako vždy blužáža, WO a sněm, kdy přijel nový hokšilampa Adam. Zbytek dne se čikalani učili postavit stany a poznávali bylinky. Zatímco kani se učili nebo procvičovali si práci s buzolou a kreslení mapy údolí hromů a jejího okolí. Odpoledne po WO a odpočinku začalo pršet, šli jsme si teda nasbírat suché dřevo na večer. Zahráli jsme si hry a šli spát.

To nejlepší ze dne: Večerní hra

Můj názor: Nemusela být bouřka

Zapsala: Rosa =)
9. Anpetu

Dneska měli službu Volavky, takže jsem musela vstávat dříve, abych nachystala s holkami snídani. Po sněmu jsme se pak učili zacházet s buzolou a slaňovat po laně. Když jsme se dali svačinu šli jsme dělat zkoušky na pero zdatnosti. Za chvíli však bohužel začalo pršet, ale stejně jsme šli do Újezdu u B, kde jsme hráli vyměňovací hru, při které měl každý rod jednu drobnou věc, kterou měl vyměnit s nějakým člověkem za jinou. Ten kdo měl na konci nejlepší věc tak vyhrál. (volavky přinesli štěkavého, jezdícího psa) Na WO jsme si opékali špekáčky. Mezi tím však někdo našel opis od skřítka na kterém bylo napsáno, že kolem desáté hodiny večer můžeme uvidět Unktomeeho u posvátného stromu Habru. Tak jsme šli k Habru a tam jsme uviděli Unktomeeho a jeho Pavučinu. Ale pravá pavučina byla o kousek dál, kde ji hlídala zlá síla. Pod pavučinou byly talismany, které jsme si po jednom brali a nesměli jsme se dotknout pavučiny.

To nejlepší ze dne: Hra v Újezdu

Můj názor: Nemuselo pršet

Zapsala: Jožka
10. Anpetu

Dnes jsme se vzbudili a byla rozcvička. Potom byl sněm. Na sněmu jsme se dozvěděli, že půjdem za Matohim. Po sněmu jsme dostali balíčky jídla na cestu. Byli jsme rozděleni na čikalany a kany. Čikalani šli do Boskovic, kani šli za Matohim rozdělat oheň, ale chtěl za to pomoc nosili jsme tašky. Pak jsme dostali klobásy. Slíbil, že přijde rozdělat oheň.

Můj názor: Klobása byla dobrá

Zapsal: Mnoho ježků

Ráno jsme se vzbudili ospalí. Do snídaně bylo vše podle programu. Svolali nás k jídelně a řekli, abychom si nachystali věci na celodenní výlet. Šli jsme s kopce a byl moc nepříjemný, pak pršelo. Až jsme došli do Boskovic, tam jsme se rozdělili na dvě skupiny. Já šel na hrad. Jak jsme došli před hrad, tak jsme měli sváču. Dozvěděli jsme se, že studna je hluboká 20 metrů, o mučících strojích a tak dál. A šli jsme na spět.

To nejlepší ze dne: Svača

Můj názor: Ta štreka nemusela být tak dlouhá

Zapsal: Komár
11. Anpetu

Stín lovce

-- Keya: Zkouška na indiánské znalosti a dovednosti. Odpoledne se hrálo Shiny. --
12. Anpetu

Po sněmu jsme uklízeli tábořiště a slaňovali. Na tento den byla naplánovaná velká blužáža, aby nás naši wašičumpi, kteří v sobotu přijedou vůbec poznali. Odpoledne byl orientační závod, při kterém jsme získávali informace o zvířeti, které jsme měli nakonec vybrat z těchto zvířat: veverka, králík, medvěd a puma. Správnou odpovědí byl medvěd. V této soutěži byli na druhém místě Rosa a Modrý štít a na prvním místě byla Jožka a já.

Zapsala: Sýkorka
13. Anpetu

Když jsme se ráno probudili, potom do sněmu bylo všechno normální. Po sněmu jsme měli službu zatím se v jídelně říkalo, že budeme hrát hru, ta spočívala na tom, že musíme přenést tajnou zprávu přes les. A přitom nás nesmí vidět běloši, koho poznají a řeknou jeho jméno, ten jim musí dát zprávu. Mně se podařilo zpráv přenést dvě, potom přijeli rodiče, mě přijel i děda. S taťkou jsem hrál laktos. Hra v niž se musí jít po fáborkách a plnit úkoly a otázky vyhrála to Jožka, ještě tam za malý zub přeseknout špalek, potom bylo initipi, ale potom se polil vodou.
14. Anpetu

Rosa

-- Keya: První koupání v Újezdě, večer cesta na Doubravickou zříceninu, kde jsme si opékali špekáčky a spali s krásnou hvězdnou oblohou nad našimi hlavami. --
15. Anpetu

Lišák

-- Keya: Když jsme se ráno probudili, ležel jeden z nás, Mikuláš, napříč ohništěm. Už jsme mysleli na nejhorší, ale naštěstí shořel jen spacák. Krásné dopoledne jsme strávili slaňováním blízké skály. Skoro všichni to zvládli. Po poledni jsme se vydali na strastiplnou cestu šíleným vedrem přes strniště na koupák, kde jsme se spojili se zbytkem, který zůstal přes noc v táboře. Společně jsme se vrátili odpoledne do tábora, kde na nás čekalo wo. Po krátkém odpočinku se rody utkali v tradičním rodovém zápolení a to v obstřelování lesa. Vyhrál rod Modrých Volavek, druhý skončil rod Půlnočních Vlků a těsně třetí skončil rod Medvědic. --
16. Anpetu

Vlci

-- Keya: Den Bláznů. --
17. Anpetu

U ospalců to ráno vypadalo takhle, byli všichni ospalí v patnácti minutách jsme slyšeli jak někdo mlátil do hrnců v jídelně, pak do všech tee-pee vešel Bizon, pak byla neobvyklá rozcvička. Byli jsme u potůčku, pak jsme dělali dvojice, dělali jsme kliky a sklapovačky a dřepy, pak jsme si ulovili jídlo v lese do břicha jsme za to jsme dostali peníze se měli se seřadit podle velikosti pak jsme si měli na vzájem vyčistit zuby, pak jsme šli k potůčku tam jsme měli postavit malé městečko pak jsme se vraceli do tábora potom jsme si nachystali plavky a ručníky pak jsme měli oběd a po obědě jsme šli k rybníku jsme hráli hry měli jsme plavat pro míče pak jsme plavali kdo dřív přeplave rybník pak jsme se vraceli do tábora pak jsme hráli na sladkosti u Bizona se sráželi hrníčky stříkačkami u Vánka jsme hráli twistera u Pedra jsme museli najít trávu šišku provázek u Náramka jsme měli najít bonbon v mouce U Zvěda jsme hodit do kelinku šišky pak jsme mohli kupovat sladkosti pak jsme šli do baru tam jsme si mohli kupovat koktejly a mohli jsme vsázet a pak jsme šli spát.
18. Anpetu

Medvědice

-- Keya: Lov na tatokalan. Cesta pro vejce ptáka bouře a jeho celonoční hlídání. V noci nás překvapila vydatná čtyř hodinová bouřka. --
19. Anpetu

Volavky

-- Keya: Hlavním úkolem nám bylo najít časti starobylého bubnu na starých rodových tábořištích a potom jej zkompletovat a konečně jsme doplnili chybějící slova do básně pro hvězdoše. Večer ještě před očeti jsme se vydali za Hvězdošem, kterého jsme zavolali bubnováním a přečtením básně. Našli jsme ho tam, kde jsme se s ním již v minulosti setkali. Zjistili jsme, že jsme zlého Stramona zahnali tím, že jsme vzpomínali na to, co jsme kdy dělaly a zažili, a také tím, že jsme spolupracovali, a že jsme dobří kamarádi a přátelé. Pak bylo poslední Očeti Tanka, kde jsme poprvé a naposledy na tomto táboření zpívali s kytarou, tančili jsme. --
20. Anpetu

Vlci
21. Anpetu

Medvědice